5 C 154/2023-10 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni výše uvedenou částku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované z úvěrové smlouvy č. [bankovní účet] ze dne 2. 12. 2021 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 150 000 Kč, kterou žalovaná čerpala, čímž jí v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků ve výši 14,99 % ročně splatit měsíčními splátkami po 2 733 Kč. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila, žalobkyně proto ke dni 27. 8. 2022 prohlásila celý dluh žalované za splatný. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze smlouvy o úvěru uvedené shora má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli platnou úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalované výše uvedenou částku, kterou se žalovaná zavázala splácet se sjednanými úroky ve výše uvedených měsíčních splátkách. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud došel ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu výše uvedeného ustanovení. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr 150 000 Kč, ta však porušila splátkový kalendář. Proto žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a žalované tím vznikla povinnost splatit celý dluh, což neučinila. Žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobkyně o tom, že nezaplatila část dluhu ve výši žalované částky, proto rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 952 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 352 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.