5 C 167/2023-56 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] se žalovaným dne 20. 5. 2019 uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na základě které mu poskytla částku 432 000 Kč, kterou se žalovaný ve smlouvě zavázal spolu s úrokem ve výši 14,2 % ročně splácet v měsíčních splátkách po 7 429,56 Kč. Žalovaný splátky neplatil řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila kde dni 28. 7. 2022. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 12 336,10 Kč a poplatku ve výši 3 210 Kč. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Výše uvedenou smlouvou o úvěru je prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela platnou smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla výše uvedenou částku, kterou se žalovaný ve smlouvě zavázal spolu s úrokem splácet ve výše uvedených měsíčních splátkách. Nárok z výše uvedené smlouvy přešel na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 23. 1. 2023, o čemž byl žalovaný informován písemným oznámením. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o úvěru a žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že nesplatil dluh v části rovnající se žalované částce, proto soud žalobě vyhověl. Úroková sazba i poplatky jsou sjednány přímo ve smlouvě podepsané oběma smluvními stranami. Proto soud žalobě vyhověl, včetně požadavku na zaplacení úroku z prodlení dle § 517 odst. 1 občanského zákoníku, ve výši stanovené v nařízení vlády č. 361/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalované. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b (jedná se o tzv. formulářovou žalobu, žalobkyně podává u zdejšího soudu celou řadu skutkově shodných žalob, např. ve věci 5 C 303/2022 nebo 5 C 149/2021) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 546,10 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.