5 C 190/2023-12 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni výše uvedenou částku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 21. 2. 2019, kterou s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 195 132 Kč, kterou žalovaná čerpala, čímž jí v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků ve výši 4,4 % ročně splatit 120 měsíčními splátkami po 2 013 Kč. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila, právní předchůdkyně žalobkyně proto ke dni 9. 3. 2022 prohlásila celý dluh žalované za splatný. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze smlouvy o úvěru podepsané dne 15. 2. 2019 má soud za prokázané, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřeli platnou úvěrovou smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované výše uvedenou částku, kterou se žalovaná zavázala splácet se sjednanými úroky ve výše uvedených měsíčních splátkách. Nárok z výše uvedené smlouvy přešel na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 15. 12. 2022. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud došel ke skutkovému závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu výše uvedeného ustanovení. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr 195 132 Kč, ta však porušila splátkový kalendář. Proto právní předchůdkyně žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a žalované tím vznikla povinnost splatit celý dluh, což neučinila. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. Žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobkyně o tom, že nezaplatila část dluhu ve výši žalované částky, proto rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 750 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 162 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 154 037,84 Kč sestávající z částky 7 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 7 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 800 Kč ve výši 4 788 Kč.