5 C 20/2023-17 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni výše uvedenou částku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy ze dne 20. 9. 2019 Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 250 000 Kč na úvěrový účet č. [bankovní účet], který se žalovaný zavázal splatit včetně sjednaných úroků ve výši 10,9 % ročně splatit v měsíčních splátkách po 3 960 Kč. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, proto právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 26. 2. 2022 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný. Dluh se stává z neuhrazené jistiny ve výši 234 567,86 Kč, neuhrazených poplatků ve výši 2 100 Kč a příslušenství. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze smlouvy o úvěru uvedené shora má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli platnou úvěrovou smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému výše uvedenou částku, kterou se žalovaný zavázal splácet se sjednanými úroky ve výše uvedených měsíčních splátkách. Úroková sazba byla sjednána ve výši 10,9 %, splátky činily 3 960 Kč měsíčně. RPSN činí 11,97 %. Nárok z výše uvedené smlouvy přešel na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2022. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že dluh z výše uvedené smlouvy ve výši žalované částky neuhradil, proto soud žalobě vyhověl, včetně požadavku na zaplacení smluvní pokuty sjednané přímo ve smlouvě. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 585 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 737 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 243 414,66 Kč sestávající z částky 9 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 800 Kč ve výši 6 048 Kč.