5 C 318/2022-13 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit výše uvedenou částku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] s. r. o. se žalovanou uzavřela dne 25. 3. 2014 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalované částku 17 000 Kč, kterou se žalovaná se zavázala splatit v 18 měsíčních splátkách po 1 996 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z výše uvedené smlouvy se podává, že výše jistiny i splatnost byla sjednána tak, jak uvádí žalobkyně. Úroková sazba byla sjednána ve výši 113 %. Nárok z výše uvedené smlouvy přešel na žalobkyni smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 16. 10. 2015. Podle § 2390 občanského zákoníku, účinného od 01. 01. 2014, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Soud posoudil věc podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, s ohledem na nemravnou výši sjednaných úroků. Žalobkyně ostatně sama alternativně navrhla posuzovat návrh z titulu bez důvodného obohacení, když požaduje vrátit pouze zaslanou jistinu. Žalovaná nevrátila ze zaslané částky ničeho, proto jí soud uložil povinnost uhradit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 350,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 000 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 240 Kč ve výši 1 310,40 Kč.