5 C 47/2023-14 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], se žalovaným dne 24. 10. 2019 uzavřela smlouvu o bankovních produktech a službách, v rámci které byl sjednán kontokorentní úvěr [anonymizováno] s úvěrovým rámcem 5 000 Kč. Žalovaný překročil úvěrový limit, proto banka úvěr dne 27. 5. 2021 zesplatnila, neuhrazená jistina činí 7 776, 04 Kč, dále žalobkyně požaduje zaplatit smluvní pokutu ve výši 1 800 Kč. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z výše uvedené smlouvy se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela platnou smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla kontokorentní úvěr s výše uvedeným limitem. Z doložené výzvy k zaplacení je prokázáno, že žalovaný překročil úvěrový limit, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že nesplatil dluh v části rovnající se žalované částce, proto soud žalobě vyhověl, včetně požadované smluvní pokuty sjednané ve smlouvě a úroků z prodlení ve výši stanovené v nařízení vlády č. 361/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalovaného. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b (jedná se o tzv. formulářovou žalobu, žalobkyně podává u zdejšího soudu celou řadu skutkově shodných žalob, např. ve věci 5 C 303/2022 nebo 5 C 149/2021) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 576,04 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.