6 C 102/2023-21 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 75 859,89 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze tří úvěrových smluv. Těmito smlouvami se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěry ve výši 30 000 Kč, 20 000 Kč a 40 000 Kč. Žalovaný tyto úvěry čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenými smlouvami vznikla povinnost částky včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, původní věřitel proto prohlásil celý dluh žalovaného za splatný. Původní věřitel žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupil pohledávku vyplývající z uvedených úvěrových smluv v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 9. 10. 2020 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými 24 měsíčními splátkami po 2 799 Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 23,19 % ročně a částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze Všeobecných obchodních podmínek původního věřitele, soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným. Ze Sazebníku původního věřitele vyplývá výše poplatků účtovaných žalovanému. Po datu podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek byla ze strany žalovaného uhrazena ještě částka 15 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy ve zbývající výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 16. 12. 2022. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 15. 7. 2020 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými 24 měsíčními splátkami po 1 801 Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 23,43 % ročně a poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze Všeobecných obchodních podmínek původního věřitele, soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným. Ze Sazebníku původního věřitele vyplývá výše poplatků účtovaných žalovanému. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy ve zbývající výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 16. 12. 2022. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 2. 2. 2020 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými 30 měsíčními splátkami po 2 859 Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 24,24 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze Všeobecných obchodních podmínek původního věřitele, soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným. Ze Sazebníku původního věřitele vyplývá výše poplatků účtovaných žalovanému. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy ve zbývající výši včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 16. 12. 2022. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byly řádně uzavřeny smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě těchto smluv poskytl původní věřitel žalovanému úvěr v celkové výši 90 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaných smluvních úroku, své povinnosti vyplývající ze smluv však řádně neplnil. Proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrových smluv odstoupil. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit původnímu věřiteli poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 o. z., dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku neuhradil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky včetně smluvních úroků, jejichž výše vyplývá ze shora uvedené smlouvy o úvěru, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 152,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 035 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 75 859,89 Kč sestávající z částky 4 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 320 Kč ve výši 2 797,20 Kč.