6 C 252/2018-294 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 262 542,50 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce jako obec s rozšířenou působností dohlíží prostřednictvím správního orgánu stavebního úřadu při výkonu státní správy na stavebnětechnický stav staveb v územním obvodu své působnosti a rozhoduje o provedení nutných zabezpečovacích prací v rozsahu stanovené zákonem. Žalovaný je společenstvím vlastníků, které je ze zákona právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu a pozemku a při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Členové žalovaného jako vlastníci bytových jednotek mají v bytovém spoluvlastnictví společně se stavebními parcelami p. č. St. [číslo], [číslo] a [číslo] i společné stavební části bytových domů [adresa] v [obec], ul. [ulice] (dále též jen„ trojdům“), které jsou na stavebních parcelách zřízeny a jsou jejich součástí. Podle žalobce je nedílnou součástí těchto nemovitých věcí i nesamostatná stavba„ chodníkové“ rampy (dále též jen„ rampa“) neoddělitelně přiléhající ke stavbě bytového trojdomu, i když se fakticky nachází na části pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce, jenž v malé části přiléhá ke stavebním parcelám p. č. St. [číslo], [číslo] a [číslo]. Z důvodu dlouhodobého neuspokojivého stavebnětechnického stavu rampy vydal žalobce po provedeném šetření a jednání se žalovaným v roce 2013 rozhodnutí o nutných zabezpečovacích pracích, kterým uložil žalovanému jako osobě k tomu pasivně legitimované povinnost k jejich provedení a toto rozhodnutí bylo v roce 2014 jako věcně správné potvrzeno odvolacím orgánem. Žalovaný však přikázané nutné zabezpečovací práce neprovedl, žalobce tedy zajistil jejich provedení tak, že rozhodl o určení stavebního podnikatele, který byl k jejich provedení odborně vybaven. Určený stavení podnikatel provedl na objektu rampy nutné zabezpečovací práce a žalovanému vyúčtoval částku 262 542,50 Kč fakturou [číslo]. Žalovaný nárok stavebního podnikatele však zcela odmítl a účtovanou položku ani přes obdrženou výzvu neuhradil. Žalobce fakturovanou částku stavebnímu podnikateli uhradil a výzvou zaslanou žalovanému dne 21. 3. 2016 s určenou lhůtou ke splnění do 7. 4. 2016 požadoval po žalovaném splnění své pohledávky. Vzhledem k tomu, že žalovaná částka nebyla žalovaným dobrovolně splněna, i když podle žalobce je zde právní nárok dán, přistoupil k soudnímu uložení povinnosti. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Ve vyjádření uvedl, že rampa se nachází před trojdomem, je volně přístupná a může sloužit všem občanům města, kteří touto ulicí procházejí. Tato rampa je i přístupovou cestou k 4 obchodům a druhým možným přístupem do bytů v domech č. p 811 a 810. Pod touto rampou se nenachází žádné prostory, které by náležely k trojdomu. Podle sdělení katastrálního úřadu se pod touto rampo nachází pozemek par. [číslo] vlastníkem tohoto pozemku je žalobce. Tento pozemek nebyl předmětem převodů při prodeji bytových a nebytových prostor trojdomu. Žalovaný již namítal v předchozích řízeních, že stávající rampa nebyla a není potřebná pro nikoho. Žalovaný dále poukázal na nedostatek pasivní legitimace. Původní vlastník trojdomu k zápisu bytových a nebytových jednotek do katastru nemovitostí prohlášením určil prostorově vymezené části budovy, které se za podmínek stanovených zákonem a v souladu se stavebním určením stanou jednotkami a společnými částmi domu. K prohlášení byli přiloženy půdorysy všech podlaží, popř. jejich schémata, určující polohu jednotek a společných částí domu, s údaji o podlahových plochách jednotek. V těchto půdorysech jsou vyobrazeny malé rampy nacházející se v zadní části trojdomu, pod těmito rampami se nachází i část sklepních prostor. Rampa nacházející se před trojdomem v těchto půdorysech vyobrazena nebyla. V období do roku 2007 veřejnou komunikaci – chodníkovou rampu udržoval vlastník pozemku, tj. žalobce. Žalovaný se domnívá, že současný stav rampy mohl být zapříčiněn způsobem provádění předchozí údržby žalobcem a nevylučuje zhoršený stav trojdomu z toho vzniklý. Žalovaný tedy s odkazem na odpovídající ustanovení občanského zákoníku uzavírá, že součástí pozemku je prostor nad i pod povrchem, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku anebo upevněno ve zdech. Žalovaný má tady za to, že rampa je součástí pozemku, na kterém se nachází. Podle odpovídajícího ustanovení stavebního zákona dále dodává, že náklady vynaložené na neodkladné odstranění stavby a na nutné zabezpečovací práce nese vlastník stavby. K tomu dodává, že žalovaný žádný majetek nevlastní ale pouze spravuje. Žalovaný opíraje se o rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] kraje, odboru regionálního rozvoje, popírá i výši částky vynaložené za nutné zabezpečovací práce. Z tohoto rozhodnutí, jako rozhodnutí nadřízeného správního orgánu žalobce, plyne, že rozsah prací je mnohem širší, přičemž povaha těchto prací se z velké části nedá považovat za zabezpečovací práce. Žalobce si tedy učinil úsudek o vlastníkovi rampy a následně žalovanému uložil povinnost provést tzv. nutné zabezpečovací práce. 3. Soud se v předmětném řízení tedy nejprve musel vypořádat se vznešenou námitkou pasivní legitimace, tj. zjistit kdo je vlastníkem rampy. Následně bylo zapotřebí zodpovědět, zda provedené zabezpečovací práce byly uskutečněny v nutném rozsahu a kdo je povinen náklady za provedené zabezpečovací práce uhradit. 4. Žalovaný namítá nedostatek své pasivní legitimace se zdůvodněním, že majetek nevlastní, ale pouze spravuje a správce majetku není tedy v této věci pasivně legitimován. Žalovaný s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 12. 2012, sp. zn. 2 8Cdo 728/2012 uvádí, že úkolem správce je starat se o společné části domu, jež ovšem náleží nikoliv správci (z titulu výkonu správy), ale vlastníkům jednotek. S odkazem na závěry usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. I. ÚS 24/14 žalovaný cituje, že zvýšením ceny věci dochází k obohacení jejího vlastníka, neboť je to on, jehož majetkový stav se zlepšil… Nejvyšší soud již v minulosti formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož nelze dovozovat, že by osoba vykonávající správu domu byla povinna zaplatit peněžitou náhradu za bezdůvodné obohacení získané vlastníky jednotek na úkor třetí osoby. Žalovaný již v předchozích řízení namítal, že rampa nebyla a není potřebná pro nikoho. Vlastnictví rampy podle žalovaného jednoznačně vyplývá i ze skutečnosti, že se nachází na pozemku, který je ve vlastnictví žalobce. Rampa je veřejně přístupnou komunikací – chodníkem, který udržoval právě žalobce. 5. Soud se s tvrzením žalovaného neztotožnil. Úkolem společenství je mimo jiné zajišťování správy společných částí domu a v případě potřeby i oprav a rekonstrukcí a společenství přitom prezentuje vlastníky jednotek. Smyslem existence společenství je i to, aby nevystupovali jako subjekty právních vztahů všichni vlastníci jednotek a nedocházelo tak ke komplikacím vyplývajícím z mnohočetnosti subjektů těchto vztahů. Povinností společenství je tak i obstarávání nutných oprav společných částí domu. I z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 7. 2010, sp. zn. 22 Cdo 5330/2008 plyne, že společenství tak reprezentuje vlastníky jednotek; množina vlastníků budovy, jako vlastníků jednotek, tvoří společenství vlastníků jednotek. Žalovaný přímo tedy žádný nemovitý majetek nevlastní, tedy není vlastníkem pozemků parc. č. St. [číslo], [číslo] a [číslo], včetně společných stavebních částí trojdomu, tedy ani rampy, když vlastníkem nemovitých věcí jsou osoby zapsané v katastru nemovitostí. Soud má však za to, že jedná-li se o věc spojenou se správou a údržbou domu, je zajištění takové opravy a její financování povinností právě společenství vlastníků. Ohledně pasivní legitimace žalovaného soud tedy uzavírá, že ten je v daném řízení pasivně legitimován. 6. Soud se v dané věci ztotožňuje s tvrzením žalobce, že rampa nikdy nebyla jeho vlastnictví. Do 31. 12. 2013 byla rampa součástí trojdomu jako samostatných staveb a nemovitých věcí, když se na ní vztahovala úprava § 120 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.). Od účinnosti stávajícího občanského zákoníku je rampa součástí stavebních parcel p. č. St. [číslo], [číslo] a [číslo], neboť jejich součástí se podle § 3054 občanského zákoníku stala i stavba trojdomu, a to proto, že stavební parcely a stavba trojdomu měly stejné vlastníky. Výjimky z tohoto zákonného pravidla uvedené v § 3055 a § 3056 občanského zákoníku nelze na tuto situaci aplikovat. Pokud jde o povahu rampy jako součásti trojdomu, tato se řídí § 505 občanského zákoníku. Neoddělitelnost rampy od stavby trojdomu je dána i tím, že slouží k zajištění přístupu do bytových domů (bytových i nebytových jednotek). Toto tvrzení podporuje i znalecký posudek [číslo] vypracovaný Ing. [jméno] [příjmení] dne 15. 4. 2019, opatřený prohlášením znalce, kde se mimo jiné podává, že konstrukčně je rampa řešená jako železobetonová deska v mírném spádu k vnější poprsníkové zdi. Železobetonová deska