6 C 286/2022-43 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit částku 106 441,36 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním nebytových prostor na adrese [obec a číslo] (kulturní dům) za období 1. 11. 2020 do 30. 9. 2021 a [obec a číslo] (prodejna potravin) za období od 1. 2. 2020 do 30. 11. 2020. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z uznání dluhu ze dne 8. 11. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný písemně prohlásil, že uznává dluh ve výši 98 493,01 Kč co do důvodu a jeho výše. Dluh vznikl z titulu neplaceného nájemného na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 11. 2020. Z uznání dluhu ze dne 8. 11. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný písemně prohlásil, že uznává dluh ve výši 18 148,35 Kč co do důvodu a jeho výše. Dluh vznikl z titulu neplaceného nájemného na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 2. 2020. Z před žalobní výzvy doloženo, že žalobkyně žalovaného dvakrát vyzývala ke splnění závazku. Ze Smluv o nájmu prostor sloužících podnikání ze dne 1. 11. 2020 plyne závazek žalobkyně jako pronajímatelky poskytnou žalovanému jako nájemci pozemek parc. č. st. 54, jehož součástí je dům [adresa] k provozování pohostinství a závazek žalovaného jako nájemce platit stanovené nájemné a služby spojené s užíváním prostor. Ze Smlouvy o nájmu prostor sloužících podnikání ze dne 1. 2. 2020 plyne závazek žalobkyně jako pronajímatelky poskytnou žalovanému jako nájemci pozemek parc. č. st. 159, jehož součástí je dům [adresa] k provozování prodejny potravin a závazek žalovaného jako nájemce platit stanovené nájemné a služby spojené s užíváním prostor. Fakturami č. VF [číslo], VF [číslo], VF [číslo] a VF [číslo] žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužných částek. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena nájemní smlouva na nájem nebytových prostor. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy plnila, když poskytla žalovanému citované nebytové prostory k výkonu podnikatelské činnosti. Žalovaný však svůj závazek spočívající v hrazení nájemného a částek za služby spojené s užíváním prostor neplnil, čímž se dostal do prodlení 21. 6. 2021. Za období prodlení pak žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené podle nařízení vlády. Žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu i výše, soud má tak za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 941,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 323 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 106 441,36 Kč sestávající z částky 5 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 040 Kč ve výši 3 578,40 Kč.