8 C 233/2022-55 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se žalobou ze dne 25. 7. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 627,34 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalobkyně je distributorem a výrobcem technických plynů, které dodává odběratelům v ocelových lahvích na technické plyny. Tyto obaly jsou ve vlastnictví žalobkyně a zákazníkům je za jejich užívání účtováno nájemné a dodatkové nájemné. Dodavatelsko-odběratelský vztah mezi žalobkyní a žalovaným vznikl v roce 2019, kdy žalovaný od žalobkyně odebral na základě dodacího listu [číslo] ze dne 23. 10. 2019 1 kus lahve na ostatní technické plyny. Při odběru žalovaný uhradil v hotovosti cenu za dodávku technických plynů ve výši 947,43 Kč. Zároveň dne 23. 10. 2019 došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o dlouhodobém pronájmu, jejímž předmětem byl pronájem 1 kusu lahve na ostatní technické plyny na období od 23. 10. 2019 do 22. 10. 2020, přičemž nájemné bylo sjednáno ve výši 990 Kč bez DPH. Na základě dodacího listu [číslo] ze dne 1. 6. 2020 došlo k výměně 1 kusu prázdné lahve za plnou. Po skončení shora uvedené nájemní smlouvy bylo žalovanému v souladu se smluvním ujednáním účtováno nájemné za lahev, kterou žalobkyni nevrátil. V období od 1. 1. 2021 do 31. 7. 2021 bylo žalovanému účtováno nájemné ve výši 9,90 Kč/lahev/den bez DPH a dodatkové nájemné ve výši 15,40 Kč/lahev/den bez DPH. Jelikož byl žalovaný v prodlení s plněním svých finančních závazků vůči žalobkyni, byly mu zaslány upomínky a následně vystaveny faktury, jimiž mu byl vyúčtován poplatek za upomínku ve výši 235 Kč bez DPH v souladu s ceníkem žalobkyně. Z důvodu neplnění závazků ze strany žalovaného vypověděla žalobkyně nájemní smlouvu výpovědí ze dne 5. 8. 2021, v níž byl žalovaný vyzván k vrácení lahve na ostatní plyny. Jelikož po uplynutí výpovědní doby nedošlo k vrácení lahve, požadovala žalobkyně po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě dodacího listu [číslo] ze dne 23. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný převzal 1 kus lahve na ostatní technické plyny, přičemž smlouvou [číslo] z téhož dne došlo k uzavření smlouvy o dlouhodobém pronájmu zmíněné lahve na období od 23. 10. 2019 do 22. 10. 2020. Další lahev žalovaný odebral dne 1. 6. 2020 na základě dodacího listu [číslo] přičemž původní lahev vrátil žalobkyni. Ze všeobecných podmínek a ceníku žalobkyně bylo zjištěno, že denní nájemné za lahev činilo 9,90 Kč, dodatkové nájemné částku 15,40 Kč denně a poplatek za upomínku částku 235 Kč. Dle ustanovení čl. 6 VOP při zcizení, odcizení, poškození, zničení nebo nevrácení lahví po skončení nájmu byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč za lahev. Nájemné a dodatkové nájemné bylo žalovanému vyúčtováno fakturou [číslo] ze dne 31. 12. 2020, spatnou dne 18. 1. 2021 za období od 1. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 949 Kč, fakturou [číslo] ze dne 31. 1. 2021, splatnou dne 18. 2. 2021 za období od 1. 1. 2021 do 31. 1. 2021 ve výši 949 Kč, fakturou [číslo] ze dne 28. 2. 2021, spatnou dne 18. 3. 2021 za období od 1. 2. 2021 do 28. 2. 2021 ve výši 857 Kč, fakturou [číslo] ze dne 31. 3. 2021, splatnou dne 18. 4. 2021 za období od 1. 3. 2021 do 31. 3. 2021 ve výši 949 Kč, fakturou [číslo] ze dne 30. 4. 2021, spatnou dne 18. 5. 2021 za období od 1. 4. 2021 do 30. 4. 2021 ve výši 918,39 Kč, fakturou [číslo] ze dne 31. 5. 2021, splatnou dne 18. 6. 2021 za období od 1. 5. 2021 do 31. 5. 2021 ve výši 949 Kč, fakturou [číslo] ze dne 30. 6. 2021, spatnou dne 18. 7. 2021 za období od 1. 6. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 918,39 Kč a fakturou [číslo] ze dne 31. 7. 2021, splatnou dne 18. 8. 2021 za období od 1. 7. 2021 do 31. 7. 2021 ve výši 949 Kč. Dopisem ze dne 5. 8. 2021 byla nájemní smlouva žalobkyní vypovězena, a to s výpovědní lhůtou 1 měsíc. Fakturou [číslo] ze dne 31. 1. 2021, splatnou dne 18. 2. 2021, fakturou [číslo] ze dne 18. 2. 2021, splatnou dne 8. 3. 2021, fakturou [číslo] ze dne 18. 3. 2021, splatnou dne 5. 4. 2021 a fakturou [číslo] ze dne 31. 3. 2021, splatnou dne 18. 4. 2021 byly žalovanému vyúčtovány poplatky za vytavení upomínky po 235 Kč. Dopisem ze dne 2. 2. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě smluvní pokuty za nevrácení plynové lahve ve výši 4 000 Kč. Podle § 2201 občanského zákoníku, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. V řízení bylo prokázáno, že účastníci spolu uzavřeli nájemní smlouvu, na jejímž základě byl žalovaný povinen platit žalobkyni nájemné za užívání ocelových lahví na technický plyn. Žalovaný nezaplatil nájemné vyúčtované shora uvedenými fakturami. Žalobkyně poté v souladu s § 2231 o. z. a všeobecnými obchodními podmínkami, s nimiž žalovaný vyslovil souhlas, nájem vypověděla s jednoměsíční výpovědní dobou a vyzvala žalovaného k vrácení 1 kusu ocelové lahve. Ze strany žalovaného nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by uhradil zmíněné faktury či vrátil žalobkyni lahev, kterou od ní převzal. V důsledku toho vznikla žalovanému povinnost k zaplacení smluvní pokuty sjednané ve smlouvě ve výši 4 000 Kč. Zároveň mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni poplatky za odeslané upomínky ve výši dle ceníku. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 627,34 Kč spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 627,34 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Lhůta k plnění byla rovněž stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku, žalovaný je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen náklady řízení uhradit k rukám zástupce žalobkyně.