8 C 7/2023-11 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se žalobou podanou dne 8. 12. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatiti žalobkyni částku 54 070,49 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 14. 1. 2019 uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Dodatkem ke smlouvě ze dne 19. 4. 2019 pak došlo k navýšení úvěrového rámce na 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr hradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 000 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 11,75 % ročně a dále poplatky dle ceníku žalobkyně. Jelikož žalovaný splátky řádně nehradil, využila žalobkyně svého práva a dne 18. 2. 2022 prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný dluží na jistině částku 49 924,49 Kč, na poplatcích částku 4 146 Kč, na smluvním úroku ve výši 16,90 % ročně za období od 14. 1. 2019 do 17. 10. 2022 částku 7 279 Kč a na úroku z prodlení za období od 19. 2. 2022 do 17. 10. 2022 částku 3 974,11 Kč. Dále žalobkyně požadovala smluvní úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 49 924,49 Kč od 18. 10. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 49 924,49 Kč od 18. 10. 2022 do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Smlouvou [číslo] ze dne 14. 1. 2019 bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr do výše úvěrového rámce 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 16,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč. Dodatkem ke smlouvě ze dne 19. 4. 2019 byla výše úvěrového limitu zvýšena na částku 50 000 Kč, v důsledku čehož došlo i ke zvýšení měsíčních splátek na částku 2 500 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou měsíčních splátek přistoupila žalobkyně k zesplatnění celého úvěru, jak bylo sjednáno v ustanovení bodu 7.1 a 7.2 smlouvy, což žalovanému oznámila odpisem ze dne 19. 2. 2022. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne 18. 10. 2022. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr do výše úvěrového rámce 50 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 16,90 % ročně, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila. V souladu se shora uvedeným ustanovením tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Soud tedy žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 54 070,49 Kč, a to a to včetně úroků z prodlení stanovených podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 232 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 164 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 54 070,49 Kč sestávající z částky 3 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 800 Kč ve výši 2 268 Kč Lhůta k plnění byla rovněž stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů, dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit zástupci žalobkyně.