8 C 71/2023-13 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se žalobou ze dne 27. 3. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 319,20 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaný uzavřel s jejím právních předchůdcem, spolčeností [právnická osoba], dne 31. 3. 2015 smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě mu bylo umožněno přečerpání účtu nad rámec aktuálního zůstatku až do výše 13 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky, a to v termínech a částkách dle svého uvážení s tím, že úvěr musí být splacen nejpozději do 15. 3. 2016. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svých závazků, banka proto využila svého oprávnění a požádala o úhradu celé částky, přičemž ke dni 1. 12. 2021 byla dlužná částka převedena na evidenční účet. Celkový dluh tvoří dlužná jistina ve výši 15 319,20 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 319,20 Kč za období od 2. 12. 2021 do zaplacení. Smlouvou ze dne 27. 7. 2022 pak byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Ze smlouvy ze dne 4. 7. 2007 bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o sporožirovém účtu. Dodatkem ke smlouvě ze dne 31. 3. 2015 bylo prokázáno, že strany uzavřeli smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 13 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 18,90 % ročně do 15. 3. 2016. Dopisem ze dne 11. 1. 2022 bylo žalovanému oznámeno, že jelikož nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na jeho účtu, byla pohledávka dne 2. 12. 2021 převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Žalovaný byl současně vyzván k zaplacení dlužné částky sestávající z nepovoleného přečerpání ve výši 15 319,20 Kč, úroku a úroku z prodlení ve výši 24761 Kč Smlouvu ze dne 27. 7. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 8. 2022, který mu byl téhož dne dle podacího lístku řádně odeslán. Z tvrzení žalobkyně má soud za to, že dluh žalovaného nebyl uhrazen, bylo tedy na žalovaném, aby prokázal opak, k čemuž nedošlo. Dle § 2665 o. z., ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobkyně jako důvodný. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byl sjednán závazek, na jehož základě byl žalovanému poskytnut úvěr. Tento právní vztah odpovídá smlouvě o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Protože žalovaný porušil smluvní podmínky, byla pohledávka z úvěre převedena na evidenční účet a uplatněn u žalovaného. Následně došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Protože se žalovaný dostal do prodlení s vrácením dlužné částky, je povinen uhradit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. K plnění byla žalovanému stanovena lhůta tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 319,20 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.