11 C 134/2024-34 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy, která měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena dne , datum, . Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , a.s., IČ , IČO, , sídlem , adresa, -, Anonymizováno, , zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem. Žalovaný tento úvěr čerpal prostřednictvím kreditní karty, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost čerpanou částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku ke dni , datum, na společnost , právnická osoba, . IČ , IČO, , sídlem , adresa, , kdy tato společnost postoupila pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dluhu, ten však neuhradil ničeho.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Žalobkyně dne , datum, vzala svoji žalobu částečně zpět žaloby s odůvodnění, že zjistila, že žalovaný během trvání závazku na tento závazek částečně uhradil, a to ve výši , částka, . Zároveň uvedla, že nemá k dispozici listiny, na které v žalobě odkazuje a které by prokazovaly její nárok. Proto navrhla přiznat zbytek požadované částky z titulu bezdůvodného obohacení, dále požadovala částku , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhradu nákladů řízení.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně byla ze strany soudu vyzývána k doložení listin, které by prokázaly její nárok, konkrétně k doložení smlouvy o revolvingovém úvěru, obchodních podmínek a sazebníku, na něž v žalobě odkazuje. Žalobkyně zaslala soudu vyjádření s tím, že požadované listiny nemá k dispozici. Předložila však výpisy ke kreditní kartě vedené u , právnická osoba, bank a. s. za období od , datum, do , datum, , z účtu, z kterých vyplývá, že žalovaný postupně čerpal částky ve výši celkem , částka, a zároveň uhradil zpět částku , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , částka, .Podle § 2991 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba v rozsahu po jejím částečném zpětvzetí oprávněná. Žalobkyně prokázala, že žalovaný čerpal finanční prostředky předchůdkyně žalobkyně bez právního titulu, proto je povinen v souladu se shora uvedeným § 2991 odstavce 1 o. z. je vrátit, když toto žalovaný učinil pouze v části. Ve zbytku proto soud žalobě vyhověl. Aktivní legitimace žalobkyně je doložena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Podle ustanovení § 517 odst. 1 občanského zákoníku, jde-li o prodlení se splněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výše úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Soud tedy přiznal žalobkyni také právo na zaplacení úroku z prodlení vždy z nesplacené části poskytnutého plnění ve výši stanovené v nařízení vlády č. 361/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovení ode dne následujícího po datu výzvy adresované žalovanému k zaplacení dlužné částky.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, neboť žalobkyně nebyla v řízení úspěšná více, když žalobkyni byl přiznán nárok na zaplacení částky spolu s příslušenstvím v souhrnu nižší, než byla částka spolu s příslušenstvím, ohledně které bylo rozhodnuto o zastavení řízení. Žalovanému vzhledem k jeho pasivitě žádné náklady řízení nevznikly.