11 C 56/2024 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, se sídlem , datum, /22, , adresa, (dále jen „původní věřitel“) a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetové domény dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , kterou se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout částku ve výši , částka, . Žalovaný se dle tvrzení žalobkyně zavázal tuto částku splatit včetně sjednaných úroků. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena Smlouva o úvěru téhož čísla, tedy č. , tel. číslo, , která je žalobkyní předložena jako dodatek ke smlouvě původní, aniž by na sebe smlouvy vzájemně odkazovaly. Tato smlouva nastavuje mezi stranami nové poměry, zejména to, že částka jistiny úvěru představuje částku ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobkyně ani její právní předchůdce neprokazují souvztažnost těchto smluv. Původní věřitel rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění dodatku ze dne , datum, postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni.2. Ve věci bylo nařízeno jednání ve smyslu ustanovení § 115 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), kdy žalobkyně i žalovaný byli soudem řádně předvoláni. Vzhledem k tomu, že se však ani jeden z účastníků nedostavil, rozhodoval soud na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Žalobkyně předložila jako důkaz o uzavření smlouvy dokument označený jako , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, splatném ve splátkách č. , tel. číslo, ze dne , datum, . Obsahem tohoto dokumentu je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému částku , částka, a závazek žalovaného tuto částku splatit včetně smluvního úroku ve výši 115,46 % ročně. Žalobkyně rovněž předložila dokument označený jako Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , tel. číslo, ze dne , datum, a ač se jednalo o stejné označení, smlouvy obsahují rozdílná ujednání, aniž by jedna odkazovala na druhou nebo by obsahovala jiný náznak vzájemné souvztažnosti smluv. Žalovaný je dle žalobcem předložených smluv dále povinen v případě porušení povinností vyplývajících z předmětných smluv zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0, 1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění dodatku ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni, čímž byla i prokázána aktivní legitimace žalobkyně. Jako důkaz o vyplacení předmětné částky předložila žalobkyně výpis z účtu původního věřitele, z něhož je patrné, že žalovanému byla vyplacena částka ve výši , částka, .4. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému uhradit částku ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, a kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , který ve skutečnosti představuje z částky , částka, nesplacený úrok a z částky , částka, se jedná o paušální náhradu nákladů na upomínání, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a částku , částka, .5. V předmětné věci se však žalobkyni nepodařilo prokázat, že došlo k uzavření předmětné smlouvy s uvedeným obsahem, neboť nebylo prokázáno, že žalobkyní předložený dokument byl akceptován žalovaným, protože nebyla doložena věrohodná identita jednající osoby (žalovaného) a nebyla prokázána ani spolehlivost záznamů o právních jednáních v elektronickém systému původního věřitele, neboť nebylo ničím doloženo, že jsou skutečně prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Proto ani soud nemohl k tomuto dokumentu přihlížet. Z výpisu z účtu bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému na jeho bankovní účet částku ve výši , částka, . Zároveň z evidence žalobkyně, resp. původního věřitele, vyplývá, že ze strany žalovaného bylo hrazeno, a to ve výši , částka, .6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že původní věřitel žalovanému poskytl částku , částka, , přičemž tato byla žalovaným splacena v rozsahu , částka, . Vzhledem k tomu že nebylo prokázáno uzavření smlouvy, resp. že došlo k akceptaci obsahu smlouvy ze strany žalovaného, došlo tím k jeho bezdůvodnému obohacení na úkor původního věřitele. Proto soud v souladu s § 2993 o. z. rozhodl, že žalovaný je povinen vydat částku, o kterou se obohatil, a to i včetně úroku z prodlení z nesplacené částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.9. Naopak soud zamítl žalobu co do částky ve výši , částka, a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, Kč do , datum, kapitalizovaného částkou , částka, a úroku ve výši , částka, a částky ve výši , částka, , tedy co do částky odpovídající žalobou požadovaných úroků, poplatků a smluvní pokuty, neboť nebylo prokázáno, že došlo k jejich sjednání, zda jejich výši žalovaný akceptoval.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že je žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný a který by měl nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení, nepřiznal, neboť mu žádné náklady řízení nevznikly.