13 C 148/2024-15 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Společnost , právnická osoba, jakožto původní věřitel poskytla žalované dne , datum, částku ve výši , částka, převodem na bankovní účet žalované. Mezi původním věřitelem a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, avšak žalobkyně není schopna uzavřenou smlouvu doložit. Žalobkyně tak požaduje úhradu žalované částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně, která byla žalované odeslána dne , datum, . Žalovaná ani poté neuhradila žalobkyni ničeho.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise a žalobkyně již v podaném návrhu souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny do vlastních rukou, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise., právnická osoba, předmětné věci žalobkyně nedoložila smlouvu uzavřenou mezi původním věřitelem a žalovanou, nicméně z výpisu z bankovního účtu bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši , částka, , kterou žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně, ani žalobkyni, na kterou pohledávka původního věřitele na vrácení této částky přešla, nevrátila.4. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že společnost , právnická osoba, poskytla žalované částku ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že nebyl prokázán právní důvod poskytnutí předmětné částky žalované, došlo tím k jejímu bezdůvodnému obohacení se na úkor původního věřitele. Žalovaná se tedy na úkor původního věřitele bezdůvodně obohatila o , částka, . Jelikož pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, ., která tuto pohledávku za žalovanou postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, je žalobkyně ve věci aktivně legitimována.9. Soud proto v souladu s § 2993 o. z. uložil žalované povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši , částka, , a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jdoucí od , datum, do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .