13 C 191/2024-11 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši , částka, , který měl být vrácen spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení, v předmětném případě tedy ve výši , částka, denně. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí , částka, . Žalovaný však svým povinnostem vyplývajícím z uzavřené smlouvy nedostál a ani přes výzvu žalobkyně na svůj dluh ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, za poplatek ve výši 2 % za každý den čerpání úvěru, který měl být splacen nejpozději do , datum, . Žalovaný však žalobkyni poskytnutý úvěr ve sjednané době splatnosti, ale ani poté, neuhradil. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení pohledávky ve výši , částka, , která zahrnuje nesplacenou jistinu úvěru ve výši , částka, a úvěrové poplatky ve výši , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, a to dne , datum, .5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru.6. Podle ustanovení § 2395 obč. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1969 obč. zák. je-li dlužník v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle ustanovení § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. S poukazem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni řádně a včas, a to spolu s poplatky za poskytnutí úvěru. Své povinnosti však žalovaný nedostál, přičemž v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na svůj dluh něčeho zaplatil s tím, že i samotný žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil. Soud tak vyšel z tvrzení žalobkyně o rozsahu poskytnutého plnění ze strany žalovaného a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení uvedené částky je důvodný. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou pohledávky žalobkyně vyplývající z uzavřené smlouvy, přiznal soud žalobkyni také příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení dle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy rozhodl tak, že podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla určena třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .