13 C 193/2024-16 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Společnost Viva , právnická osoba, . jakožto původní věřitel uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytla dne , datum, částku ve výši , částka, převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala uhradit původnímu věřiteli dlužnou částku nejpozději do , datum, . Žalovaná svoji povinnost splatit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr řádně a včas nesplnila. Žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky před podáním žaloby vyzývala.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise a žalobkyně již v podaném návrhu souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Na základě žalobkyní předložených listin a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které v řízení vyšly najevo, dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu: Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že společnost Viva , právnická osoba, . a žalovaná uzavřely tuto smlouvu, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, se splatností dne , datum, . Žalovaná své povinnosti splatit sjednaný úvěr řádně a včas nedostála. Ze smluv o postoupení pohledávek ze dne , datum, a , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, přičemž společnost , právnická osoba, . tuto pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezí ní a původním věřitelem , právnická osoba, . (dříve Viva , právnická osoba, .) Žalobkyně vyzývala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr ve sjednané lhůta uhradit. Zatímco původní věřitel řádně poskytl žalované peněžní prostředky a splnil tak svou povinnost plynoucí z uzavřené smlouvy o úvěru, tak žalovaná své povinnosti splatit čerpaný úvěr řádně a včas nedostála. Jelikož pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, ., která tuto pohledávku za žalovanou postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, je žalobkyně ve věci aktivně legitimována. Přitom žalovaná nárok žalobkyně nijak nezpochybnila a v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by na svůj dluh zaplatila něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně či že by žalovaná pohledávka zanikla jinak. Soud proto podané žalobě jako důvodné vyhověl a přiznal žalobkyni podle ustanovení § 1970 obč. zák. i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku , částka, , z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x , částka, podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (představující převzetí právního zastoupení, sepis žaloby a výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále ze tří režijních paušálů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za každý z těchto 3 úkonů právní služby a také z 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je , částka, . Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).