13 C 240/2024-11 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši , částka, , který měl být vrácen spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , tj. 1 % za každý den čerpání úvěru, dne , datum, , což žalovaný ani přes výzvu žalobkyně neučinil. Žalobkyně se dále vůči žalovanému domáhala zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalovaného v celkové výši , částka, . Ačkoli žalobkyně žalovaného před podáním žaloby o zaplacení dlužné částky vyzývala, žalovaný jí ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Smlouva o podnikatelském úvěru ze dne , datum, dokládá, že účastníci uzavřeli smlouvu, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka , částka, , kterou se zavázal vrátit dne , datum, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru. Poskytnutí jistiny dokládá Potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, .5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.8. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů soud nemá za prokázané, že by mezi ní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Z předmětné smlouvy bylo zjištěno, že žalovanému byla za úplatu v celkové výši , částka, poskytnuta částka , částka, se splatností do , datum, . Sazba poplatku za poskytnutí úvěru byla sjednána ve výši 1 % denně. Takové ujednání má soud za odporující dobrým mravům a tedy neplatné dle shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku. Ačkoli si je soud vědom, že každé sjednání úvěru představuje pro věřitele určité fixní náklady, které musí být následně zahrnuty do jeho jednotlivých splátek, neospravedlňuje tato skutečnost dle názoru soudu stranami sjednanou úrokovou sazbu, která je zcela nemravná a pro dlužníka likvidační. Uvedená výše této sazby dlužníka v drtivé většině případů nutně vrhá do ještě větší finanční tísně, než ve které se nalézal před tím, než mu úvěr byl poskytnut, a úvěr tak jeho finanční situaci nejenže neřeší, ale naopak zhoršuje. Dle judikatury Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Jestliže v daném období se úroková sazba u bankovních institucí pohybovala v rozmezí cca 8,00-10,00 % za jeden rok (dle statistických údajů České národní banky), tak pokud by soud připustil, že při nebankovní zápůjčce a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca třikrát vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbou ve výši okolo 30 % za jeden rok. Žalobkyní požadovaná výše poplatku za poskytnutí úvěru, který má povahu úroku z poskytnutého úvěru, se z tohoto pohledu jeví jako nepřiměřená (nemravná). V daném případě dospěl soud k závěru, že ujednání o poplatku s ohledem na formulaci a podobu celé smlouvy nelze oddělit od ostatního obsahu, a je třeba proto mít za to, že neplatnou je celá smlouva.9. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný obdržel od žalobkyně částku , částka, , přičemž jí následně ničeho nevrátil. Žalovaný přijal plnění z neplatného právního úkonu, svou povinnost toto plnění v částce , částka, vydat zpět žalobkyni dobrovolně nesplnil, a proto v této části shledal soud podanou žalobu důvodnou. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k úhradě dluhu ze dne , datum, , v rámci které žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne , datum, , přičemž podle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne , datum, . Protože žalovaný žalobkyni předmětnou částku ve lhůtě do , datum, nevrátil, dostal se následujícího dne, tedy , datum, , do prodlení, a od tohoto data byl žalobkyni soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.10. V částce , částka, představující poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, , spolu s odpovídající částí požadovaného příslušenství, pak soudu nezbylo než žalobu zamítnout, neboť nebyla důvodná.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , přičemž tato částka představuje 8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 54 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 46 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle §§ 6, 7 a 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. s povinností plnit k rukám advokáta podle ustanovení § 149 odst. l o. s. ř.