13 C 305/2024-15 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným účastnické smlouvy, jejímiž nedílnými součástmi jsou Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a ceníky tarifů a služeb. Součástí účastnických smluv byla i ujednání o kupních smlouvách na koncová zařízení za zvýhodněných podmínek, avšak vzhledem k tomu, že žalovaný řádně a včas nehradil vystavená vyúčtování, tak žalobkyně přistoupila k zesplatnění zbylých, dosud neuhrazených splátek. Žalobkyně po žalovaném požadovala v souladu s ujednáním obsaženým v kupní smlouvě zpět poměrnou část podmíněné slevy za zařízení. Žalobkyně v tomto řízení nárokuje vůči žalovanému zaplacení celkové částky ve výši , částka, sestávající z cen za služby třetích stran ve výši , částka, , smluvní pokuty za pronájem zařízení ve výši , částka, , součtu zbývajících splátek za koncové zařízení ve výši , částka, a podmíněné slevy ve výši , částka, . Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný ani poté svoji povinnost nesplnil a dlužná částka tak nebyla ke dni podání žaloby uhrazena.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě předložených listin soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Z účastnických smluv o poskytování služeb elektronických komunikací, jejichž součástí byly rovněž dílčí kupní smlouvy na koncová zařízení, soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli tyto smlouvy, jejímiž nedílnými součástmi jsou Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a ceníky tarifů a služeb. Z příslušných vyúčtování cen za služby, resp. za objednaná zboží, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému předmětná plnění vyúčtovala. Žalovaný neplnil povinnosti k úhradě svých smluvních závazků řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně přistoupila k výpovědím účastnických smluv. Žalovaný tak dluží žalobkyni částku uvedenou v žalobě. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky, což soud zjistil z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně dokladu o jejím odeslání žalovanému.5. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako smluvní typ upravena.6. Podle § 2079 odst. 1 obč. zák. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.7. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Bylo zjištěno, že mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací a souvisejících služeb, na základě které byly žalovanému poskytovány sjednané služby, a to za cenu sjednanou v ceníku tarifů a služeb, který tvořil nedílnou součást předmětných smluv, přičemž v rámci těchto smluv byly uzavírány také dílčí kupní smlouvy, na základě kterých se žalobkyně zavázala odevzdat žalovanému sjednané věci – koncová zařízení a umožnit mu nabytí vlastnického práva k nim a žalovaný se zavázal věci převzít a zaplatit žalobkyni sjednanou kupní cenu. Bylo zjištěno, že žalovaný své smluvní závazky řádně nesplnil, když žalobkyni neuhradil celou cenu služeb a koncových zařízení, přičemž také nesplnil ani povinnost vrátit žalobkyni podmíněnou slevu za koncová zařízení a uhradit žalobkyni smluvní pokutu za pronájem zařízení, v důsledku čehož mu vznikl dluh v souhrnné výši , částka, . V řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by nárok žalobkyně vylučovaly. Žalovaný v řízení nijak nerozporoval výši dlužné částky vypočtené žalobkyní, ani netvrdil, že by uhradil více, než kolik žalobkyně uvedla, soud proto neměl důvod o výpočtu žalobkyně jakkoli pochybovat. Ze všech shora uvedených důvodů tedy bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.8. Žalobkyni vedle toho přísluší podle ustanovení § 1970 obč. zák. i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně je tak i v této části důvodný.9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku , částka, , z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3 x , částka, podle § 14b a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále ze 3 režijních paušálů po , částka, dle § 14b advokátního tarifu (převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé) a také z DPH v sazbě 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je , částka, . Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).