13 C 406/2023-13 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 51 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Nárok odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne 3. 8. 2020 rámcovou smlouvu, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Podpisem rámcové smlouvy požádal žalovaný o poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši 50 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně a podmínkami žalobkyně pro používání úvěru, bylo mu poskytnutí úvěru schváleno a dne 8. 4. 2021 vyplatila žalobkyně na běžný účet žalovaného uvedenou částku v plné výši. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného s kladným výsledkem. Jelikož žalovaný porušil závažným způsobem smluvní povinnosti, přistoupila žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními dne 11. 8. 2023 k zesplatnění úvěru, o čemž žalovaného informovala. Ke dni zesplatnění se dlužná částka skládala z nesplacené jistiny ve výši 50 000 Kč a nesplaceného smluvního úroku z úvěru ve výši 2 635,98 Kč za období od 1. 5. 2023 do 10. 8. 2023. Od 31. 8. 2023 požaduje žalobkyně po žalovaném zaplacení smluvního úroku ve výši 15 % ročně. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu, avšak na tuto výzvu nijak nereagoval a svůj dluh neuhradil. Zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně až od 21. 8. 2023, neboť dle interních pravidel poskytla žalovanému ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu. Žalobkyně se vůči žalovanému dále domáhá zaplacení částky ve výši 1 000 Kč odpovídající nepovolenému debetu na běžném účtu žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Zhodnocením předložených listin dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu: Z Rámcové smlouvy [číslo] ze dne 3. 8. 2020 bylo zjištěno, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena tato smlouva, na základě které žalobkyně aktivovala žalovanému běžný účet č. [bankovní účet] a poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč (zjištěno z mimořádného výpisu z běžného účtu žalovaného), který se žalovaný zavázal splácet v souladu se smlouvou, obchodními podmínkami žalobkyně a podmínkami pro používání úvěru, a to spolu se smluvním úrokem ve výši 18,9 % ročně. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas. Ze zesplatňujícího dopisu – předžalobní výzvy ze dne 11. 8. 2023 bylo zjištěno, že v důsledku prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek úvěru přistoupila žalobkyně ke dni 11. 8. 2023 k zesplatnění celého úvěru, o čemž žalovaného informovala a poskytla mu dodatečnou lhůtu k zaplacení. Žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho nezaplatil. Z mimořádného výpisu z bankovního účtu žalovaného bylo zjištěno, že se žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dluhu před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy včetně podacího archu). 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“) ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy. 6. Podle § 2395 obč. zák. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 1751 odst. l a 3 obč. zák. lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odborovými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám uzavírajícím smlouvu známy. 8. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Soud dospěl na základě výše uvedených zjištění k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 obč. zák., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč za smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni poskytnutý úvěr ve výši 50 000 Kč spolu s úroky za podmínek sjednaných ve smlouvě o úvěru, v obchodních podmínkách a v podmínkách pro používání úvěru, a to ve splátkách podle podmínek úvěrové smlouvy. Žalovaný této povinnosti nedostál a dostal se tak do prodlení, v důsledku čehož žalobkyně poskytnutý úvěr ke dni 11. 8. 2023 zesplatnila. Žalobkyni proto vzniklo právo na úhradu dlužné jistiny, nesplaceného smluvního úroku do zesplatnění úvěru, smluvního úroku za období ode dne zesplatnění úvěru až do zaplacení, jakož i zákonného úroku z prodlení. [příjmení] toho vzniklo žalobkyni v souladu se smlouvou rovněž právo na úhradu nepovoleného debetu na běžném účtu žalovaného ve výši 1 000 Kč. 10. Jelikož se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, přičemž žalovaný nevyvrátil její tvrzení, že své dluhy z předmětné smlouvy o úvěru a kontokorentu dosud neuhradil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení z dlužných částek uplatněných v souladu s § 1970 obč. zák. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení až od 21. 8. 2023, tj. až po marném uplynutí dodatečné lhůty k plnění poskytnuté žalovanému ve výzvě k plnění, na což má právo. Lhůta k plnění byla určena třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 040 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku v uvedené výši. Lhůta k plnění byla určena třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.