13 C 408/2023-16 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 19 248,90 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 15. 7. 2019 uzavřela se žalovaným smlouvu o podnájmu osobního motorového vozidla [číslo] na jejímž základě bylo žalovanému poskytnuto do užívání vozidlo Volkswagen Passat, 2.0 TDI 110 kW, [registrační značka]. Pravidelné měsíční nájemné za podnájem předmětného vozidla bylo sjednáno ve výši 12 490 Kč bez DPH, tj. 15 112,90 Kč vč. DPH při povoleném nájezdu 1 666 km. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a vozidlo bylo žalovanému předáno do užívání dne 18. 7. 2019, o čemž byl sepsán předávací protokol. Součástí smlouvy o podnájmu osobního motorového vozidla byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“). Žalovaný nehradil sjednané splátky nájemného řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně od uzavřené smlouvy odstoupila přípisem ze dne 30. 4. 2020 a vyzvala žalovaného k okamžitému vrácení předmětu podnájmu. Žalovaný neuhradil žalobkyni nájemné ve výši 15 112,90 Kč za měsíc březen 2020, které mu bylo vyúčtováno fakturou č. FV2 [číslo]. Žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému podle čl. 16 odst. 7 VOP v souvislosti s neplněním jeho smluvních povinností částku za zaslání upomínky ve výši 605 Kč, a to fakturou č. FV2 [číslo] se splatností dne 10. 3. 2020 a fakturou č. FV2 [číslo] se splatností dne 7. 4. 2020. Žalovaný žalobkyni dále neuhradil ani fakturu č. FV2 [číslo] vystavenou na částku ve výši 481,50 Kč a splatnou dne 21. 1. 2020, fakturu č. FV2 [číslo] vystavenou na částku ve výši 1 181,50 Kč a splatnou dne 27. 2. 2020, fakturu č. FV2 [číslo] vystavenou na částku ve výši 581,50 Kč a splatnou dne 26. 5. 2020, jakož ani fakturu č. FV2 [číslo] vystavenou na částku ve výši 681,50 Kč a splatnou dne 1. 7. 2020, kterými byly žalovanému vyúčtovány náklady na přestupky spáchané předmětným vozidlem. Žalobkyně žalovaného o zaplacení dluhu upomínala, avšak žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Na základě předložených listin soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o podnájmu motorového vozidla, na základě které bylo žalovanému poskytnuto vozidlo Volkswagen Passat, 2.0 TDI 110 kW, [registrační značka] k dočasnému užívání za sjednanou úplatu (důkaz: smlouva o podnájmu osobního motorového vozidla [číslo] ze dne 15. 7. 2019, předávací protokol). Součástí smlouvy o podnájmu motorového vozidla byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky. Podnájem shora specifikovaného vozidla byl ukončen v důsledku odstoupení žalobkyně od předmětné smlouvy a žalovaný byl vyzván k okamžitému vrácení předmětu podnájmu (důkaz: odstoupení od smlouvy ze dne 30. 4. 2020). V souvislosti s užíváním předmětu podnájmu žalovaným vyúčtovala žalobkyně žalovanému k úhradě nájemné za kalendářní měsíc březen 2020 ve výši 15 112,90 Kč splatné dne 15. 3. 2020, dále částku za zaslání upomínky ve výši 605 Kč splatnou dne 10. 3. 2020 a 7. 4. 2020, jakož i částku ve výši 481,50 Kč splatnou dne 21. 1. 2020, částku ve výši 1 181,50 Kč splatnou dne 27. 2. 2020, částku ve výši 581,50 Kč splatnou dne 26. 5. 2020 a částku ve výši 681,50 Kč splatnou dne 1. 7. 2020 zahrnující náklady na přestupky spáchané předmětným vozidlem (důkaz: faktura č. FV2 [číslo], faktura č. FV2 [číslo], faktura č. FV2 [číslo], faktura č. FV2 [číslo], faktura č. FV2 [číslo], faktura č. FV2 [číslo] a faktura č. FV2 [číslo]). Žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky před podáním žaloby písemně upomínala (důkaz: výzva k úhradě ze dne 18. 1. 2023 včetně podacího archu ze dne 23. 1. 2023). Ani poté však žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil. 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o podnájmu motorového vozidla. 6. Podle § 2215 odst. 1 obč. zák. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Podle § 2321 obč. zák. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 1751 odst. l a 3 obč. zák. lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odborovými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám uzavírajícím smlouvu známy. Podle § 1968 obč. zák. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o podnájmu dopravního prostředku v souladu se shora citovanými ustanoveními občanského zákoníku, na základě které mu žalobkyně poskytla na určitou dobu k užívání dopravní prostředek (motorové vozidlo). Součástí smlouvy byly rovněž VOP. Žalovaný nehradil sjednané nájemné řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou nájemného za březen 2020, v důsledku čehož žalobkyně od uzavřené smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k vrácení předmětu podnájmu. V souladu s čl. 16 odst. 7 VOP vyúčtovala žalobkyně žalovanému poplatky za zaslání upomínky a rovněž náklady na přestupky spáchané předmětným vozidlem. Žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil, v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na svůj dluh něčeho zaplatil, či že by žalovaná pohledávka zanikla jinak. Z výše uvedených důvodů soud podané žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni podle ustanovení § 1970 obč. zák. i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 151 a 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byla zcela úspěšná žalobkyně, a má tedy právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Žalobkyni vznikly náklady řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů právního zastoupení, které zahrnují odměnu stanovenou podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 1 900 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a dále paušální náhradu výdajů stanovenou podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v částce 300 Kč za každý z výše uvedených tří úkonů právní služby a DPH v sazbě 21 % z výše uvedených částek (vyjma soudního poplatku) podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobkyně tedy činí celkem 8 786 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost žalovaného nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.