13 C 411/2023-11 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 12 178,43 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] smlouvu o [anonymizována dvě slova], na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr k běžnému účtu až do výše úvěrového limitu 10 000 Kč (dále jen„ smlouva“). Žalovaný se ve smlouvě zavázal dodržovat smluvní podmínky, udržovat na účtu kreditní obrat a zejména nepřekračovat sjednaný úvěrový limit. Účastníci ve smlouvě sjednali, že úvěr bude úročen sazbou 19,9 % ročně a v případě porušení smlouvy též sjednaným úrokem z prodlení. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně využila svého oprávnění dle smlouvy a převedla dne [datum] aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 10 378,43 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení a dne [datum] prohlásila úvěr za ihned splatný v celé výši. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku ve výši 10 378,43 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 800 Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny od 1. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky před podáním žaloby vyzývala, avšak žalovaný ani poté na svůj dluh vůči žalobkyni ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Zhodnocením předložených listin a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které v řízení vyšly najevo, dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr až do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet žalobkyni poskytnutý úvěr způsobem sjednaným ve smlouvě, a to spolu s úroky z úvěru ve výši 19,9 % ročně. Žalovaný však porušil úvěrové podmínky tím, že překročil výši sjednaného úvěrového limitu a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. V důsledku toho prohlásila žalobkyně úvěr dne 9. 3. 2023 za splatný v celé výši a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný však ani poté svůj dluh vůči žalobkyni vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy neuhradil. 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. 6. Podle § 2395 obč. zák. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. l a 3 obč. zák. lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odborovými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám uzavírajícím smlouvu známy. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Právně soud posoudil předmětnou smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako smlouvu o úvěru uzavřenou podle § 2395 obč. zák. Nedílnou součástí této smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, kterými strany blíže upravily svá vzájemná práva a povinnosti. V daném případě poskytla žalobkyně žalovanému kontokorentní úvěr ve výši sjednaného úvěrového limitu, který se žalovaný zavázal splácet v souladu se smlouvou, produktovými podmínkami a všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně. V důsledku porušení povinností žalovaného nepřekračovat sjednanou výši úvěrového limitu a splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, přistoupila žalobkyně dne 9. 3. 2023 k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil, a to ani poté, co jej žalobkyně k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby vyzývala. Ke dni podání žaloby měla žalobkyně za žalovaným pohledávku sestávající z jistiny, poplatků a smluvního úroku z prodlení ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny. Jelikož v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na svůj dluh něčeho uhradil, nebo že by dluh z jiného důvodu zanikl, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyni vedle toho přísluší rovněž úrok z prodlení v souladu s § 1970 obč. zák. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne prodlení. Nárok žalobkyně je tak i v této části důvodný. Lhůta k plnění byla určena třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 178,43 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).