13 C 49/2024-35 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , právnická osoba, Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku spolu se smluvním úrokem ve výši 1 % denně z jistiny za dobu čerpání úvěru v kapitalizované výši , částka, splatných nejpozději dne , datum, . Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky www.svycarskapujcka.cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Poté byl žalovaný povinen obeznámit se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči žalobkyni, potvrdil, že návrh smlouvy přečetl a s jejím obsahem souhlasí. Žalovaný se dále zavázal poskytnout žalobkyni částku ve výši , částka, prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající číslu smlouvy. Po přijetí platby byla smlouva podepsána prostřednictvím unikátního SMS kódu, jenž žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo a který žalovaný následně vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdil svoji vůli být smlouvou vázán. Peněžní prostředky byly žalovanému zaslány převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného totožný s bankovním účtem, ze kterého byla provedena ověřovací platba. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzývala k úhradě dlužné částky.2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že učinil spornou i samotnou skutečnost, zda úvěrová smlouva byla platně sjednána prostřednictvím elektronické komunikace na dálku, neboť s ohledem na způsob kontraktačního procesu nelze věrohodně prokázat, zda a jakou konkrétní smlouvu uzavřel a v jakém textovém znění. Mechanismus uzavření smlouvy popsaný žalobkyní nezajišťuje, že dochází k podpisu totožné smlouvy ve znění zaslané další dokumentace, která byla žalovanému doručena na e-mail. Mechanismus uzavření smlouvy probíhá tak, že klient posílá SMS s variabilním kódem poskytovateli úvěru a je to až poskytovatel úvěru, který připojuje tento podpisový kód ke svojí verzi smlouvy. Žalobkyně nijak nedokládá, zda je tzv. podepsaná verze smlouvy finálně technicky podepsaná až žalobkyní, shodná s verzí smlouvy, která měla být žalovaným zaslána e-mailem ke schválení. Žalovaný dále namítl absolutní neplatnost předmětné úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru, neboť žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně, když nezkoumala a neověřovala jeho příjmy a výdaje, náklady na bydlení a živobytí, pohyby na účtu apod. Hospodaření žalovaného nebylo podrobeno odbornému zkoumání a žalovaný neobdržel žádný odborný náhled na svoji finanční situaci. Žalovaný rovněž namítl absolutní neplatnost předmětné úvěrové smlouvy z důvodu rozporu výše RPSN, výše úročení a sankčních mechanismů dle úvěrové smlouvy s dobrými mravy. Žalovaný na úvěr uhradil částku v celkové výši , částka, , zbývající dlužná částka do výše jistiny je tak , částka, . Navrhl vypořádat spor se žalobkyní v intencích bezdůvodného obohacení a žádal o přiznání náhrady nákladů řízení.3. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že se v předmětné věci žalobkyni nepodařilo prokázat, že mezi účastníky došlo k uzavření úvěrové smlouvy s uvedeným obsahem, neboť nebylo prokázáno, že žalobkyní předložená verze úvěrové smlouvy byla akceptována žalovaným právě v předmětném znění. Žalobkyně sice disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na webových stránkách žalobkyně byly vyplněny jeho registrační údaje, avšak na předložené úvěrové smlouvě chybí podpis žalovaného, přičemž je zde toliko uvedeno, že podpis byl uskutečněn z určité IP adresy a podpisový kód byl zaslán na určité telefonní číslo. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný o úvěr v poskytnuté výši požádal, odeslal ze svého bankovního účtu verifikační platbu a potvrzením pomocí podpisového kódu odsouhlasil právu tu smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně předložila, nebylo provedenými listinnými důkazy prokázáno. V předmětném případě nebyla doložena věrohodná identita jednající osoby (žalovaného) a nebyla prokázána ani spolehlivost záznamů o právních jednáních v elektronickém systému žalobkyně, neboť nebylo ničím doloženo, že jsou skutečně prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám, přičemž žalovaný tuto skutečnost sporoval. Žalobkyně tudíž své tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru v jí předloženém znění neprokázala, a protože se nezúčastnila nařízeného jednání ve věci, soud jí nemohl poskytnout poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. Nad rámec výše uvedeného poukazuje soud na skutečnost, že se žalobkyni rovněž nepodařilo ničím prokázat ani to, že před poskytnutím finančních prostředků žalovanému zkoumala jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet (tzv. úvěruschopnost), jak bylo její zákonnou povinností, přičemž žalovaný také tuto skutečnost sporoval. Z potvrzení o provedené platbě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši , právnická osoba, Kč. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného vzal soud za prokázané, že žalovaný uhradil žalobkyni dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, , tj. celkem , částka, . Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala.4. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.6. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko z části. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému částku , právnická osoba, Kč, přičemž žalovaný ji vrátil částku , částka, . Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy, resp. že došlo k akceptaci konkrétního obsahu smlouvy ze strany žalovaného, došlo tím k bezdůvodnému obohacení žalovaného na úkor žalobkyně v částce , částka, , tj. v částce odpovídající rozdílu mezi částkou , právnická osoba, Kč, kterou žalobkyně žalovanému bez právního důvodu poskytla, a částkou , částka, , kterou žalovaný žalobkyni již vrátil. I pokud by žalobkyně prokázala uzavření předmětné smlouvy o úvěru, byla by tato absolutně neplatná z důvodu, že žalobkyně neprokázala ani řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného (k tomu srov. § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Soud proto uložil žalovanému, aby žalobkyni bezdůvodného obohacení ve výši , částka, uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků ze dne , datum, , když z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě téhož dne. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného třetí pracovní den po odeslání, tj. dne , datum, a do tří dnů od tohoto data měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do , datum, . Jelikož tak neučinil, dostal se od , datum, do prodlení s plněním svého závazku. Od tohoto data byl též soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. , adresa, k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.7. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná (výrok II. tohoto rozsudku).8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podl