5 C 269/2022-117 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 77 536 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že se jedná o nárok z titulu bezdůvodného obohacení žalované z důvodu užívání pozemku p. č. st. 133, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a pozemků p. [číslo] vše v k. ú. [obec], v období od [datum] do [datum]. Žalobce nabyl tuto nemovitost kupní smlouvou od insolvenčního správce, žalovaná přesto odmítá dům vyklidit. Žalovaná ponechala rozhodnutí na úvaze soudu s tím, že nerozporuje závěry znaleckého posudku. Strany označily za nesporné, že žalobce byl v žalovaném období vlastníkem výše uvedených nemovitostí i to, že od [datum] do [datum] nemovitosti užívala žalovaná. Výše obvyklého nájemného za žalované období určil znalec ve svém posudku tak, že s ohledem na to, že se jedná o dům na kraji obce a ve špatném stavu, tak výši obvyklého ročního nájemného stanovil na úrovni 5,5% z tržní ceny nemovitosti, která je 2 600 000 Kč, za kterou žalobce nemovitosti nabyl. Nebylo totiž možné určit podobné obvyklé pronájmy, které neexistují. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V projednávaném případě bylo prokázáno, že žalovaná užívala výše uvedené nemovitosti v žalovaném období bez právního důvodu, je tak povinna vydat bezdůvodné obohacení, které se jí dostalo, a to ve výši obvyklé výše nájmu, kterou určil znalec. Proto soud žalobě ve znění částečného zpětvzetí vyhověl, jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalované. Výrokem II. soud řízení částečně zastavil dle § 96 odst. 2 o. s. ř. z důvodu zpětvzetí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu s tím, že byly splněny obě podmínky tohoto ustanovení pro přiznání plné náhrady nákladů řízení, a to že žalobce měl neúspěch jen v nepatrné části a zejména výše plnění závisela na znaleckém posudku vypracovaném v tomto řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 102 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 77 536 Kč sestávající z částky 3 980 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 980 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 3 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 10 343,70 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] z [obec] k soudu a zpět náhrada 8 469,99 Kč za 720 ujetých km v částce 6 469,99 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,1 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 20 × 30 minut v částce 2 000 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] z [obec] k soudu a zpět náhrada 1 873,71 Kč za 160 ujetých km v částce 1 273,71 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l [číslo] km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 743,70 Kč ve výši 6 666,18 Kč. Soud nepřiznal požadovanou odměnu za repliku e dne [datum], neboť se jednalo o nevyžádané procesní vyjádření (návrh na vydání rozsudku pro uznání), nikoli vyjádření ve věci samé.