5 C 35/2024-22 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, ., se žalovaným dne 20. 12. 2021 uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které mu poskytla částku , částka, , kterou se žalovaný ve smlouvě zavázal spolu s úrokem ve výši 28,89 % splácet v 48 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný splátky neplatil řádně a včas, uhradil pouze šest splátek.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Výše uvedenou smlouvou o úvěru je prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela platnou smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla výše uvedenou částku, kterou se žalovaný ve smlouvě zavázal spolu s úrokem splácet ve výše uvedených měsíčních splátkách. RPSN smlouvy činí 33 %. Nárok z výše uvedené smlouvy přešel na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 29. 6. 2023, o čemž byl žalovaný informován písemným oznámením.Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o úvěru a žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že nesplatil dluh v části rovnající se žalované částce, proto soud žalobě vyhověl, včetně požadavku na zaplacení smluvní pokuty do zesplatnění ve výši , částka, a po zesplatnění ve výši , částka, sjednanou přímo ve smlouvě jako pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.Podle ustanovení § 517 odst. 1 občanského zákoníku jde-li o prodlení se splněním peněžitého dluhu má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výše úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Soud tedy přiznal žalobkyni úrok z prodlení vždy z nesplacené části půjčky ve výši stanovené v nařízení vlády č. 361/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalované.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .