6 C 13/2024-27 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, . Touto smlouvou se původní věřitelka, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, , zavázala poskytnout žalovanému úvěr , částka, . Žalovaný dle tvrzení žalobkyně tento úvěr čerpal, když mu byly tyto prostředky předány ke dni podpisu úvěrové smlouvy v hotovosti, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit čtrnácti pravidelnými měsíčními splátkami ve výši , částka, měsíčně, nejpozději do , datum, . Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, původní věřitelka proto prohlásila celý dluh žalovaného za splatný. Původní věřitelka následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , která nabyla účinnosti , datum, , postoupila pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, . Žalovaný přesto na výzvy nereagoval a neuhradil ničeho.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původní věřitelky poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a závazek žalovaného splatit tento úvěr čtrnácti pravidelnými měsíčními splátkami ve výši , částka, , kdy měsíční splátka sestává z částky n úhradu jistiny a z částky na úhradu poplatků spojených s poskytnutím úvěru v celkové výši , částka, . Z úvěrové smlouvy soud dále zjistil, že tato opravňuje původního věřitelku k účtování smluvní pokuty v žalobkyní tvrzené výši v důsledku porušení smluvních ujednání žalovaným. Veškeré úroky a souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru jsou mezi stranami sjednány na první straně úvěrové smlouvy a jsou ručně vepsány do jinak tištěné smlouvy, což z nich činí údaj jasný a srozumitelný. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka jejím prostřednictvím postoupila pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši , částka, , který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně souhrnného poplatku za sjednání úvěru. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto původní věřitelka využila svého práva vyplývajícího z úvěrové smlouvy a od této odstoupila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit původní věřitelce poskytnuté plnění včetně sjednaných poplatků a smluvní pokuty. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 o. z., dospěl soud k závěru, že původní věřitelka postoupila pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku neuhradil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky včetně smluvních úroků, jejichž výše vyplývá ze shora uvedené smlouvy o úvěru, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .