6 C 15/2024-15 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 30. 9. 2022. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr , částka, . Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši , částka, nejpozději ke dni 15. 9. 2028. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně a včas nesplnil, žalobkyně proto dopisem ze dne 21. 10. 2023 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 30. 9. 2022 bylo zjištěno, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr a závazek žalovaného tento úvěr splatit nejpozději ke dni 15. 9. 2028, a to v 72 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný porušil svou povinnost a řádně a včas splátky nehradil. Proto žalobkyně využila svého práva a celý úvěr ke dni 21. 10. 2023 zesplatnila. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 21. 10. 2023.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, , který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného ročního smluvního úroku, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku neuhradil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky včetně smluvních úroků, jejichž výše vyplývá ze shora uvedené smlouvy o úvěru, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. Žalobkyně není plátcem DPH, a tak jí nebylo přiznáno.