6 C 164/2023-56 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni pohledávku ve výši 73 208,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 87 816,00 Kč ve výši 9,75% ročně od 7. 5. 2019 do 8. 7. 2020 ve výši 10 179,34 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 87 067,12 Kč ve výši 9,75% ročně od 9. 7. 2020 do 20. 7. 2020 ve výši 282,97 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 86 529,96 Kč ve výši 9,75% ročně od 21. 7. 2020 do 24. 8. 2020 ve výši 820,23 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 84 945,32 Kč ve výši 9,75% ročně od 25. 8. 2020 do 21. 09. 2020 ve výši 644,17 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 83 783,48 Kč ve výši 9,75% ročně od 22. 9. 2020 do 19. 10. 2020 ve výši 635,36 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 83 235,99 Kč ve výši 9,75% ročně od 20. 10. 2020 do 23. 11. 2020 ve výši 789,01 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 82 006,98 Kč ve výši 9,75% ročně od 24. 11. 2020 do 16. 12. 2020 ve výši 510,84 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 79 964,66 Kč ve výši 9,75% ročně od 17. 12. 2020 do 18. 1. 2021 ve výši 714,68 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 79 242,12 Kč ve výši 9,75% ročně od 19. 1. 2021 do 21. 7. 2021 ve výši 3 948,90 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 78 792,51 Kč ve výši 9,75% ročně od 22. 7. 2021 do 24. 8. 2021 ve výši 725,55 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 77 034,41 Kč ve výši 9,75% ročně od 25. 8. 2021 do 18. 10. 2021 ve výši 1 147,49 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 76 910,71 Kč ve výši 9,75% ročně od 19. 10. 2021 do 18. 11. 2021 ve výši 645,73 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 76 677,19 Kč ve výši 9,75% ročně od 19. 11. 2021 do 20. 12. 2021 ve výši 664,54 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 76 553,49 Kč ve výši 9,75% ročně od 21. 12. 2021 do 18. 1. 2022 ve výši 601,26 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 76 319,97 Kč ve výši 9,75% ročně od 19. 1. 2022 do 21. 2. 2022 ve výši 702,78 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 76 134,25 Kč ve výši 9,75% ročně od 22. 2. 2022 do 16. 9. 2022 ve výši 4 268,28 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 73 207,22 Kč ve výši 9,75% ročně od 17. 9. 2022 do zaplacení, pohledávku ve výši 34 002 Kč a úrok ve výši 102,09 % ročně z částky 68 826,60 Kč od 7. 5. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 7. 5. 2019 dosáhne částky 234 648,00 Kč. V žalobě uvedla, žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 22. 11. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr společně se sjednaným smluvním úrokem ve výši 166,39% ročně splatit ve 30 měsíčních splátkách ve výši 6 158 Kč splatných vždy k 1. dni každého kalendářního měsíce počínaje lednem 2019. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil a uhradil pouze 3 splátky (dne 10. 1. 2019 částku ve výši 6 000 Kč, dne 25. 1. 2019 částku ve výši 518 Kč a dne 31. 1. 2019 částku ve výši 6 518 Kč). Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 5. 5. 2019. Po zesplatnění žalovaný uhradil dne 8. 7. 2020 částku ve výši 748,88 Kč, dne 20. 7. 2020 částku ve výši 537,16 Kč, dne 24. 8.2020 částku ve výši 1 584,64 Kč, dne 21. 9. 2020 částku ve výši 1 161,84 Kč, dne 19. 10. 2020 částku ve výši 547,49 Kč, dne 23. 1. 2020 částku ve výši 1 229,01 Kč, dne 16. 12. 2020 částku ve výši 2 042,32 Kč, dne 18. 1. 2021 částku ve výši 722,54 Kč, dne 21. 7. 2021 částku ve výši 449,61 Kč, dne 24. 8. 2021 částku ve výši 1 758,10 Kč, dne 18. 10. 2021 částku ve výši 123,70 Kč, dne 18. 11. 2021 částku ve výši 233,52 Kč, dne 20. 12. 2021 částku ve výši 123,70 Kč, dne 18. 1. 2022 částku ve výši 233,52 Kč, dne 21. 2. 2022 částku ve výši 185,72 Kč, dne 16. 9. 2022 částku ve výši 2 927,03 Kč. Žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení ve výši 26 834,9 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se nedostavil. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] karty klienta má soud za prokázané, že obsahem těchto listin je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr ve 30 měsíčních splátkách ve výši 6 518 Kč, celková splatná částka 195 540 Kč, zápůjční úroková sazba 166,39 % ročně, RPSN 166,39 %. Podle karty klienta má soud za zjištěné, že žalovaný neuhradil řádně a včas smluvené splátky. Žalobkyně dále předložila potvrzení o povolené činnosti v rámci poskytování spotřebitelského úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb. do data 11. 5. 2018. Z oznámení a předžalobní výzvy, která byla žalovanému doručena na poslední známou adresu, soudem zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že jeho dluh vůči žalobkyni ke dni 5. 5. 2019 činil částku v celkové výši 87 816 Kč, jež se skládá ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru ve výši 68 826, 60 Kč, úroku za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 17 392, 34 Kč, smluvní pokutu ve výši 900 Kč a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 600 Kč. Dle § 580 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (o. z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku k nemožnému. Podle § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je ke vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli ve smyslu ust. § 2395 o. z. a násl. smlouvu o úvěru. Soud při hodnocení platnosti této smlouvy přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením. Podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu. Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Soud zjistil, že žalovaný měl kromě peněžních prostředků ve výši 70 000 Kč vrátit za 30 měsíců celkovou částku ve výši 195 540 Kč, úroková sazba ve výši 166,39 % ročně a RPSN 166,39 % ročně, vedle toho pro případ prodlení dále i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 87 816 Kč od 5. 5. 2019 do zaplacení a další sankce a poplatky dle bodu 6 smlouvy. Úrok sjednaný ve výši 166,39 % ročně považuje soud za nepřiměřeně vysoký. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005 vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěru nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. V roce 2018 činila výše obvyklého úroku při nezajištěném úvěru 6% ročně. Výši úroků je nutno posuzovat v době vzniku smluvního vztahu. Při hodnocení souladu smlouvy, z níž má vzniknout závazek k placení takto vysokého úvěru, s dobrými mravy, je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci, obsah nemohl reálně nijak ovlivnit. Při respektování zásady smluvní volnosti a autonomie vůle, na níž je soukromé právo postaveno, nelze akceptovat takový obsah smlouvy, který je v rozporu s obecnou představou spravedlivého uspořádání vzájemných práv a povinností a vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je při uzavírání smlouvy v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou právní ochranu. Smlouvu s takovým obsahem je nutné považovat za absolutně neplatnou, příčící se dobrým mravům, a to včetně ujednání o smluvní pokutě. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou sazbu v době sjednání obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů a půjček. Pokud úvěrová sazba takovou míru výrazně přesahuje, a to dokonce několikanásobně, nejedná se o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy (viz např. rozsudek KS v [obec] sp. zn. 25 Co 240/2020, 64 Co 221/2020 apod.). S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska práv