6 C 258/2021-147 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění manželů tak, aby jí žalovaný vyplatil podíl na zhodnocení nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , které jsou ve vlastnictví žalovaného, podíl na movitých věcech pořízených za trvání manželství a na aktivech žalovaného souvisejících s prodejem společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, . Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, před , právnická osoba, v , adresa, a rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, bylo manželství rozvedeno. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Účastníci ještě před řízením o rozvodu manželství uzavřeli dohodu o narovnání majetku mezi manželi a to dne , datum, . Žalobkyně však přípisem soudu ze dne , datum, od dohody odstoupila s tím, že byla uzavřena v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Byla v době uzavírání smlouvy dlouhodobě nemocná, ve velmi špatném psychickém stavu (musela brát léky) a musela podstoupit operaci, aby došlo k odlehčení páteře. Tato operace jí měla stát , částka, . Tato částka byla jediná, se kterou mohla žalobkyně disponovat. Žalovaný jí ze společného bydliště fakticky vyháněl a musela proto hledat pro sebe bydlení, byla v pracovní neschopnosti a zcela bez peněz. V důsledky této tíživé psychické a finanční situace proto podepsala dohodu ze dne , datum, . Je přesvědčená o tom, že tato dohoda je pro ní velice nevýhodná, neboť musela opustit společné bydliště, které s žalovaným léta vytvářela a zcela zrekonstruovali rodinný dům, přilehlou stavbu dílny a zahradu. V době uzavírání manželství měl dům, který je ve výlučném vlastnictví žalovaného hodnotu cca , částka, a po rekonstrukcích se jeho hodnota v roce 2015 pohybovala kolem , částka, a ke dni rozvodu manželství v roce 2020 to byla částka cca , částka, . Na rekonstrukci domu byl účastníkům poskytnut úvěr, když nedoplatek se mohl pohybovat ke dni rozvodu manželství kolem , částka, . Dle jejího názoru by se hodnota domu, zrekonstruované garáže a zahrady měla pohybovat mezi , částka, až , částka, . Žalobkyně proto spatřuje v dohodě pro ni velmi nevýhodné podmínky, neboť žalovaný se jí zavázal vyplatit částku , částka, . V průběhu manželství byla přestavěna dřevěná kůlna na zděnou dílnu a ta byla celá vybavená a rovněž byly provedeny úpravy terénu kolem dílny a domu. V průběhu manželství pak dále žalovaný založil firmu , právnická osoba, , která podnikala v zemědělské výrobě a tato firma nakoupila řadu pozemků, když před rozvodem manželství se účelově této firmy zbavil a převedl svůj obchodní podíl ke dni , datum, na , jméno FO, .2. Soud usnesením ze dne , datum, žalobkyni vyzval ke specifikaci movitých věcí, u nichž se domáhá vypořádání. V podání ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že nemá přístup do domu žalovaného a navrhla nařízení místního šetření, při kterém by označila jednotlivé movité věci dle požadavku soudu. Následně pak připojila soupis movitého majetku, kde specifikovala movité věci prostým vyjmenováním bez konkrétnějšího popisu.3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, když má za to, že SJM účastníků bylo v minulosti zcela vypořádáno a neexistují žádná aktiva ani pasiva, které by bylo možné vypořádat. V uzavřené dohodě ze dne , datum, se účastníci dohodli na úpravě svých veškerých majetkových poměrů pro dobu před a po rozvodu. Vůlí obou účastníků bylo, aby se jednou provždy a konečně zcela vypořádali. Toto vyplývá i ze samotného textu citované dohody. Pokud žalobkyně odstoupila od uzavřené dohody, tak takové odstoupení nemá žádné právní účinky, neboť důvody pro které měla odstoupit, nejsou takovými důvody, pro které by bylo možné podle zákona od smlouvy odstoupit a tyto tvrzené důvody ani skutkově nenastaly. Žalobkyně se v době uzavření dohody rozhodně nenacházela v tísni, její zdravotní stav byl dobrý a rovněž nesouhlasí s tvrzením, že jí měl vyhánět z rodinného domu. Žalobkyně dům opustila zcela dobrovolně na základě vlastního uvážení, když žalovaný jí nebránil, aby část domu nadále užívala, neboť dům umožnoval bez problémů oddělené bydlení dvou oddělených domácností. K tvrzeným nevýhodným podmínkám se žalovaný nemůže vyjádřit, neboť není zcela zřejmé, v čem konkrétně tyto podmínky žalobkyně spatřuje, když tvrzení jsou obecná a nekonkrétní. Hodnota nemovitostí je sama o sobě naprosto nevypovídající a bezpředmětná ve vztahu k tvrzením ohledně nevýhodných podmínek uzavřené dohody. Žalobkyně pak opomíjí, že podle uzavřené dohody převzal žalovaný v zásadě veškeré závazky účastníků, které byly součástí jejich SJM.4. Soud usnesením ze dne , datum, nařídil účastníkům povinnost účastnit se prvního setkání se zapsaným mediátorem. Vzhledem k tomu, že účastnici se na osobě mediátora neshodli, určil soud usnesením ze dne , datum, mediátorku , tituly před jménem, , jméno FO, . K zahájení mediace mezi účastníky nedošlo.5. Po výzvě soudu při jednání dne , datum, ohledně účelu uzavřené dohody o narovnání pak doplnili účastníci svá skutková tvrzení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný jí oznámil, že se chce rozvést, neměla k dispozici finanční prostředky a nato jí sdělil, že pokud dohodu podepíše, tak jí dá , částka, . Nic jiného jí nezbývalo, a proto dohodu podepsala. Žalovaný pak uvedl, že dohodu o narovnání o vypořádání majetku uzavírali proto, aby se vyhnuli případné žalobě na vypořádání SJM.6. Při tomto jednání pak byla žalobkyně dále vyzvána k doplnění tvrzení ohledně tísně, rozrušení a hrubého nepoměru ve smyslu § 1796 o. z. a k navržení důkazů k těmto tvrzením. Žalobkyně doplnila skutková tvrzení tak, že byla ve špatném zdravotním a psychickém stavu, léčila se, žalovaný to věděl a zneužil situace. V průběhu manželství si na sebe vzala úvěr v částce , částka, , a to dne , datum, , úvěr byl čerpán , datum, a splacen v průběhu roku 2016, když finanční prostředky z něho byly použity na rekonstrukci domu žalovaného. Tím se navýšila cena domu na , částka, . Poté následoval další úvěr, který dům zhodnotil na , částka, až , částka, . I tento úvěr byl splácen za trvání manželství a v jeho průběhu nebyl doplacen. Od svých rodičů investovala žalobkyně do nemovitosti nejméně další částku , částka, . V průběhu manželství si žalovaný vzal dva podnikatelské úvěry, z nichž zakoupil pozemky ve prospěch společnosti , právnická osoba, Krátce před ukončením soužití a uzavření dohody byly pozemky převedeny na paní , jméno FO, . Rovněž byly provedeny velké investice u nemovitostí ve vlastnictví žalovaného, když se jednalo o přestavbu dřevěné kůlny, vybavení domu a terénní úpravy zahrady. Rekonstrukce nemovitostí se účastnili i příbuzní žalobkyně, dcera a syn. Před uzavřením sňatku byl žalovaný zadlužen a tyto dluhy se splácely za trvání manželství. Dále se za trvání manželství vyplácela bývalá manželka žalovaného, a to částkou , částka, a za auto , částka, . Následně byla žalobkyně poučena ve smyslu § 118a o. s. ř., že soud nemá za dostatečná tvrzení pro posouzení hrubého nepoměru. Žalobkyně pak doplnila tvrzení tak, že dluhy žalovaného před manželstvím byly nejméně v částce , částka, . Pozemky se kupovaly v řádech milionů korun v obci , adresa, . Úvěry na ně si žalovaný bral v průběhu manželství. Podáním ze dne , datum, doplnila dále žalobkyně dále skutková tvrzení tak, že byla v době uzavírání dohody ze dne , datum, ve velmi špatném psychickém stavu, když se musela dokonce měsíce února 2020 vystěhovat z domu, který s žalovaným řadu let rekonstruovala a do kterého vkládala převážnou část svých příjmů. V tomto období měla podstoupit a podstoupila operaci, která měla stát , částka, . Po operaci byla v pracovní neschopnosti a její reálný příjem výrazně klesl. Trpěla a léčila s depresí a byla soustavně v rozrušení, když tento její duševní stav v návaznosti na složitou ekonomickou a životní situaci jí zabraňovala logickém myšlení a ve schopnosti správně posuzovat rozsah právního jednání. Většinu svých příjmů investovala do společné domácnosti a rekonstrukce nemovitostí, dále se podílela na vyplacení částky , částka, pro bývalou manželkou žalovaného a na koupi osobního automobilu v hodnotě , částka, . Rodinný dům měl před uzavřením manželství hodnotu cca , částka, a ke dne rozvodu cca , částka, . Žalovaný dne , datum, založil obchodní firmu , právnická osoba, a do této společnosti investoval finanční prostředky patřící do SJM a bral si různé podnikatelské úvěry na nákup pozemků. Bez vědomí žalobkyně společnost dne , datum, prodal , jméno FO, . Společnost měla ke dni , datum, aktiva ve výši , částka, a velký potenciál dalšího rozvoje, neboť ke dni , datum, vykazovala aktiva ve výši , částka, . Z předmětného prodeje je zřejmé, že žalovaný před podáním návrhu na rozvod snižoval objem majetku patřícího do SJM za zcela zjevným účelem krácení práv žalobkyně. Žalovaný pak měl řadu závazků vůči třetím osobám, a to jak před manželstvím, tak i za trvání manželství, když v podání byl