8 C 156/2023 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou se původní věřitel (společnost , právnická osoba, ., , Anonymizováno, : , Anonymizováno, ) zavázal žalovanému poskytnout částku ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal tuto částku splatit včetně sjednaného úroku ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení případu ve výši , částka, a poplatku za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši , částka, . Celkem se tedy žalovaný zavázal vydlužiteli uhradit částku , částka, , a to ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný se však s hrazením svého závazku ocitl v prodlení, a v důsledku toho vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo požadovat po žalovaném kromě zaplacení úroku z prodlení i právo požadovat zaplacení smluvní pokuty sjednané ve smlouvě. Žalobce proto po žalovaném z titulu shora uzavřené smlouvy o úvěru po žalovaném požadoval podanou žalobou zaplacení neuhrazené jistiny ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , poplatků v celkové výši , částka, , a běžných úroků i zákonných úroků z prodlení jdoucích až do zaplacení s tím, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným včetně veškerého příslušenství smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchodce žalobkyně (opět společnost , právnická osoba, ., , Anonymizováno, : , Anonymizováno, ) uzavřela se žalovaným dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se jej zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a poplatku za možnost platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši , částka, . Celkem se tak zavázal žalovaný uhradit vydlužiteli částku , částka, , a to ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný se však s hrazením svého závazku ocitl v prodlení, a v důseldku toho vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo požadovat po žalovaném kromě zaplacení úroku z prodlení i právo požadovat zaplacení smluvní pokuty sjednané ve smlouvě. Žalobce proto po žalovaném z titulu shora uzavřené smlouvy o úvěru požadoval podanou žalobou zaplacení neuhrazené jistiny ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , poplatků v celkové výši , částka, , a běžných úroků i zákonných úroků z prodlení jdoucích až do zaplacení s tím, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným včetně veškerého příslušenství smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Smlouvami o úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, a Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byl prokázán skutkový stav popsaný v žalobě. Z předložených úvěrových smluv bylo dále zjištěno, že pro případ prodlení dlužníka s úhradou jakékoli splátky byla stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky, ohledně níž je v prodlení až do maximální výše , částka, a dále bylo sjednáno zaslání zpoplatněné písemné upomínky při prodlení dlužníka s minimálně třemi měsíčními splátkami, jejíž výše činila , částka, . Dále bylo z žalobkyní předložených listinných důkazů zjištěno, že žalovaný na svůj dluh ze smlouvy č. , hodnota, zaplatil celkem částku , částka, , přičemž poslední splátka ve výši , částka, byla uhrazena dne , datum, a na svůj dluh ze smlouvy č. , hodnota, uhradil žalovaný celkem částku , částka, , přičemž poslední splátka ve výši , částka, byla uhrazena dne , datum, .5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.7. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal obě shora uvedené smlouvy o úvěru za absolutně neplatné. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši , částka, uhradit dále částku , částka, , resp. vedle poskytnuté jistiny ve výši , částka, uhradit dále částku , částka, , které byly označeny jako řádné úroky a poplatky. Poplatky jsou sice ve smlouvě rozděleny na tři části (poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za náklady na vyhodnocení úvěrového případu a poplatek za inkaso plateb v hotovosti), nic to ale nemění na tom, že uvedené poplatky představují skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil navodit právní předchůdce žalobkyně. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. To je patrné i z té skutečnosti, že ačkoli žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dvě smlouvy o úvěru v rozestupu 3 měsíců, kdy bylo zřejmé, že většina splátek bude moci být uhrazena pro obě smlouvy současně, a zároveň že vydlužiteli vzniká s každým takovým výběrem fixní výdaj, a výše poplatku za hotovostní inkaso splátek by tedy běla být svojí výší vázána na počet splátek, tak v obou případech činil tento poplatek 18 % z jistiny dluhu. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatku rovněž jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 200 % a jedná se tak dle ustanovení § 588 občanského zákoníku (dále jen o. z.) o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , spisová značka, , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2019 činila cca 7 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).8. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku , č