8 C 47/2024-15 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím webové stránky www.rerum.cz dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , přičemž žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku splatit včetně sjednaných úroků 40 % p. m. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu řízení pasivní.Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 o. s. ř.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši 40 % p. m. Z potvrzení o platbě od Fiobanka, a.s., bylo doloženo, že dne , datum, byla na účtu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vedeném na majitele , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , zaúčtována platba ve výši , částka, , a to na protiúčet , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Ze zprávy , právnická osoba, . soud zjistil, že bankovní účet č. , č. účtu, vlastní žalovaný. Z potvrzení o provedení transakce bylo prokázáno, že dne , datum, byla na účet žalovaného připsána částka ve výši , částka, pod variabilním symbolem , var. symbol, od odesílatele s bankovním účtem č. , č. účtu, . Z dokumentu Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , Anonymizováno, bylo doloženo, že dne , datum, došlo k zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a z poštovního podacího lístku ze dne , datum, bylo potvrzeno, že žalovaný byl vyzýván ve lhůtě tří dnů k úhradě dlužné částky.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z."), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o úvěru za neplatnou. Poskytovatel úvěru má povinnost uvést ve smlouvě o spotřebitelském úvěru roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V posuzovaném případě činila RPSN 5528.45 %. Soud zjistil, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu se v roce 2023 pohybovala okolo 10,15 %. Ve smlouvě byla tedy mnohonásobně vyšší RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Tomu odpovídá i sjednaný úrok ve výši 40 % měsíčně. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysoké navýšení úvěru akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytla, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňovala výši sjednaného úroku jakýmkoli způsobem měnit oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný v souvislosti s poskytnutým úvěrem neuhradil ničeho, bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. Z tohoto důvodu soud uložil žalovanému, aby bezdůvodné obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěru v částce , částka, uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud stanovil na , datum, , když dne , datum, došlo k zesplatnění úvěru. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.Vzhledem k tomu, že pro absolutní neplatnost smlouvy žalobkyně nemá právo na úhradu smluveného příslušenství, soud žalobu ve zbývající části jako nedůvodnou ve výroku II. zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 31,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,96 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34,04 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .