8 C 88/2024-11 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, , domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , , Anonymizováno, : , IČO, (dále jen , Anonymizováno, ), Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, a žalovaný se ji zavázal vrátit spolu s poplatkem, sestávajícím z kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , částky za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně kromě poskytnuté jistiny ještě částku , částka, (v žalobě chybně uvedeno , částka, ), a to v 21 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne , datum, , poté už žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Celkem žalovaný na svůj dluh uhradil částku , částka, . Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy včetně příslušenství byla ze strany společnosti Provident postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky za žalovaným částku , částka, a dále úroky a zákonné úroky z prodlení. Źalobce však po žalovaném požaduje toliko zaplacení celkové dlužné částky ve výši , částka, , sestávající z dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužné částky poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků ve výši , částka, z dlužné jistiny ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, jdoucím od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, jdoucím od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud v této věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť tuto bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a tato s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu. Žalovaný se v rámci lhůty stanovené soudem ve výzvě doručené mu do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud tak neučiní, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.)4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdce žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena dne , datum, smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka , částka, , což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se v souvislosti s poskytnutým úvěrem zavázal uhradit poplatek ve výši , částka, představující úrok ve výši , částka, , poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, a poplatek za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Celkem se tak zavázal vrátit úvěrujícímu částku , částka, a dále uhradit částku , částka, představující sjednané pojistné za doplňkové pojištění, to vše formou 21 měsíčních splátek po , částka, . Výpůjční úroková sazba dle smlouvy činila 86 % ročně a byla sjednána jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. Roční procentní sazba nákladů pak dle smlouvy činila 134,55 %. Ze Smluvních podmínek této smlouvy bylo zjištěno, že její účastníci sjednali smluvní pokutu za prodlení úvěrovaného ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Z tabulky umoření zjistil soud, že žalovaný uhradil na svůj dluh celkem částku , částka, , a to celkem ve čtyřech platbách, poslední z nich byla uhrazena dne , datum, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován oznámením datovaným dne , datum, , když toto mu bylo doručeno na základě dodejky o podání ze dne , datum, . Uvedeným dopisem byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě svého dluhu, a to do deseti dnů od data jeho doručení. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne , datum, . Bylo případně na žalovaném, aby prokázal, že svůj dluh již, byť částečně, uhradil, ale nestalo se tak.5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši , částka, uhradit dále částku , částka, , označenou jako poplatek. Tento je sice ve smlouvě rozdělen na tři části (poplatek za úrok, za zpracování úvěru a za doplňkové služby komfortního a flexibilního splácení), avšak soud má za to, že v daném případě se jednalo pouze o formální rozčlenění, když soudu je z obdobných případů smluv uzavíraných stejným úvěrujícím známo, že například výše poplatku za službu komfortního splácení neodráží počet sjednaných splátek, jak by bylo možné důvodně předpokládat, ale celkovou výši poskytovaného úvěru. Dále je tato skutečnost zřejmá i z toho, že tento poplatek je vždy žalobcem požadován v plné výši, ačkoli v mnoha případech (jako je i tento), většina plateb vůbec neproběhla. Soud má proto za to, že celý poplatek představuje skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když se toto zdání snažil právní předchůdce žalobkyně navodit. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 59,2 % (RPSN činila 181 %), a jedná se tak dle ustanovení § 588 občanského zákoníku (dále jen o. z.) o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , spisová značka, , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2021 činila cca 7,5 % ročně (viz časová řada Arad na internetových stránkách ČNB). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné akceptovat sazbu úroků ve sjednané výši. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, když právě úroky jsou jedním z pojmových znaků smlouvy o úvěru. Nelze odhlédnout ani od té významné skutečnosti, že se v daném případě jednalo o smlouvu spotřebitelskou, která byla jako celek významně nevyvážená právě v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k výše uvedenému dospěl tedy soud k závěru, že daná smlouva byla od samého počátku neplatná. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).7. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku , částka, . Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný před postoupením pohledávky uhradil částku , částka, (k tomu viz výše). Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši , částka, uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , když z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla pod