8 C 90/2024-16 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku , částka, s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Právní předchůdce žalobkyně pak nabyl uvedenou pohledávku Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřenou se společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, . Společnost , právnická osoba, . (dále jen ,,původní věřitel ") uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet dne , datum, částku ve výši , částka, pod VS , var. symbol, s datem splatnosti , datum, . Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, ale do uvedeného data splatnosti poskytnuté finanční prostředky nevrátil a dostal se tak do prodlení. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně, která byla žalovanému odeslána dne , datum, . Žalovaný však ani poté neuhradil žalobkyni ničeho.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu řízení pasivní.Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise a žalobkyně již v podaném návrhu souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny do vlastních rukou, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo doloženo, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru ve výši , částka, se splatností , datum, s ročním úrokem 457.50 % a roční procentní sazbou nákladů 4900.00 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, vyplynulo, že původní věřitel postoupil pohledávku právní předchůdkyni žalobkyně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyni byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena pohledávka původního věřitele a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v třídenní lhůtě. Z výpisu z účtu původního věřitele bylo zjištěno, že dne , datum, převedl původní věřitel částku , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, . Ze zprávy , jméno FO, , jméno FO, , a.s., bylo potvrzeno, že na bankovní účet č. , č. účtu, , který vlastní žalovaný, byla v březnu roku 2018 převedena platba ve výši , částka, pod VS , var. symbol, z bankovního účtu č. , č. účtu, . Z poštovního podacího lístku bylo prokázáno, že dne , datum, bylo žalovanému odesláno oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z."), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že shora uvedená smlouva o úvěru je neplatná. Poskytovatel úvěru má povinnost uvést ve smlouvě o spotřebitelském úvěru roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 4900.00 %. Soud ze statistických údajů České národní banky zjistil, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu nepřesáhla v roce 2018 9,27 %. Ve smlouvě byla tedy mnohonásobně vyšší RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Sjednaná výše úroků v podobě 457.50 % ročně je rovněž nepřiměřená, když v roce 2018 nedosáhla dle zjištění soudu průměrná roční úroková sazba poskytovaná peněžními ústavy v jednotlivých měsících více než 5,46 %. V této souvislosti soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, a to na rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, , které za přiměřený úrok udává takový úrok, který nepřevyšuje trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného peněžními ústavy. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytla. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný v souvislosti s poskytnutým úvěrem neuhradil ničeho, bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. Z tohoto důvodu soud uložil žalovanému, aby bezdůvodné obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěru v částce , částka, uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud stanovil na , datum, , když dne , datum, bylo odesláno žalovanému oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k plnění a podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání výzvy k úhradě před podáním žaloby, tedy , datum, , a výzva k úhradě stanovila třídenní lhůtu k plnění. Soud z tohoto důvodu zamítl požadovaný zákonný úrok z prodlení jdoucí od , datum, do , datum, . Lhůta k plnění ve výroku tohoto rozsudku uvedeném byla určena třídenní obecná dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .