11 C 51/2025-110 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se svojí žalobou domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného pozemků parcelní číslo , Anonymizováno, . , Anonymizováno, a parcelní číslo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, nacházejících se v katastrálním území a obci , adresa, a jejich přikázání do výlučného vlastnictví žalovaného za náhradu ve výši , částka, s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaný jsou bývalými manželi, když manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , které nabyly právní moci dne , datum, . Žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky shora uvedených nemovitostí, přičemž každý vlastní spoluvlastnické podíly o velikosti ideální jedné poloviny. Pokud jde o budovu č.p. , Anonymizováno, (dále jen „budova“) na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , tato původně náležela do společného jmění účastníků. V důsledku smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění ze dne , datum, , sepsaného ve formě notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, , notářky v , adresa, , č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen „NZ“), bylo společné jmění účastníků zúženo o budovu a v evidenci katastru nemovitostí bylo zapsáno výlučné vlastnické právo žalovaného k budově.2. Žalovaný se zrušením podílového spoluvlastnictví s přikázáním nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví souhlasil, nesouhlasil však s navrženou výší vypořádacího podílu. Nesouhlasí zejména s tvrzením žalobkyně, že pro stanovení vypořádacího podílu je irelevantní, že na předmětných nemovitostech stojí jeho stavba.3. Mezi stranami je nesporné, že nemovitosti tvoří funkční celek, nelze je rozdělit. Účastníci se také shodli na tom, že nemovitosti mají připadnout do výlučného vlastnictví žalovaného, když mají za nesporné, že žalovaný má finanční prostředky na vyplacení náhrady za spoluvlastnický podíl ve výši , částka, .4. Mezi stranami byla toliko sporná výše vypořádacího podílu. Žalobkyně při jeho stanovení vycházela ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který stanovil obvyklou cenu spoluvlastnického podílu předmětných nemovitostí ve výši , částka, . V odůvodnění svého znaleckého posudku zmínil, že v běžném obchodním případě dochází v případě, kdy je obchodován toliko spoluvlastnický podíl, k ponížení ceny o 20 až 40 procent v závislosti na velikosti spoluvlastnického podílu. V daném případě však se jedná o prodej podílu mezi stávajícími spoluvlastníky, snížení ceny podílu oproti matematickému vyjádření neuplatil. Ze stejného důvodu nezohlednil rozdílné vlastnictví pozemků a stavby, neboť (dle jeho slov) prodejem spoluvlastnického podílu na pozemku žalovanému dojde ke sjednocení vlastnictví s Budovou.5. Žalovaný předložil vlastní znalecký posudek vypracovaný , jméno FO, , v němž dospěl k závěru, že zjištěná cena polovičního podílu předmětných pozemků činí , částka, . Tento znalec na rozdíl od znalce , tituly před jménem, , jméno FO, vycházel z premisy, že výslednou cenu ovlivní skutečnost, že na předmětných pozemcích se nachází stavba jiného vlastníka. Znalec vycházel ze současného stavu nemovitostí.6. Soud vyslechl oba znalce, které následně zkonfrontoval. Přes vzájemnou konfrontaci znalci na svých závěrech, které se významně lišily, trvali. Zároveň soud s ohledem na to, že předmětem zkoumání byla odborná otázka, uzavřel, že není oprávněn tuto sám vyhodnotit, když zároveň ani jeden ze znalců se při vypracování svých znaleckých posudků nedopustil formálních chyb a jejich odůvodnění nebylo nelogické a chybné, vyjma závěru , tituly před jménem, , jméno FO, , který chybně nevycházel ze současného stavu pozemků, když nepřihlédl ke skutečnosti, že na předmětných pozemcích se nachází stavba jiného vlastníka (míněno vlastníka jinak definovaného od spoluvlastnictví účastníků). Soud však měl pochyby i o závěrech znalce , jméno FO, , a to ve vztahu k výběru použitých vzorků cen nemovitostí, když soud vyjádřil obavu, že tyto nemovitosti nejsou podobné předmětu ocenění, a to zejména co se týče jejich výměry nebo určení.7. Ostatně na potřebě provést revizní znalecký posudek se žalobkyně se žalovaným shodli při jednání konaném dne , datum, . Soud proto s ohledem na jejich společný návrh přibral znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , kterému uložil, aby určil obvyklou aktuální cenu pozemků parcelní číslo st. , Anonymizováno, a parcelní číslo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, nacházejících se v katastrálním území a obci , adresa, .8. Žalobkyně svým vyjádřením ze dne , datum, přes její dřívější návrh na vypracování revizního znaleckého posudku navrhla, aby soud bez dalšího vycházel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , in eventum, aby přibraný znalec , tituly před jménem, , jméno FO, obdržel instrukci soudu, že k odlišnému vlastnickému režimu k budově č.p. , Anonymizováno, na pozemku parcelní číslo st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , nemá znalec při určení ceny obvyklé předmětných pozemků přihlížet, popřípadě aby znalec vypracoval znalecký posudek variantně. Svoji námitku žalobkyně odůvodnila odkazem na rozhodnutí NS ČR , spisová značka, . Argumentuje, že v předmětném případě dochází ze strany žalovaného k nadužívání jeho podílu na předmětných pozemcích na úkor žalobkyně tím, že by při stanovení obvyklé ceny v případě přihlédnutí k odlišnému vlastnickému režimu žalovaný zužitkoval výhodu plynoucí ze snížení náhrady dvakrát, když by získal vlastnictví k celému pozemku, čímž by odpadlo jeho nadužívání spojené s povinností vydat bezdůvodné obohacení za nadužívání a současně by dosáhl snížení náhrady.9. Soud shledává argumentaci žalobkyně ohledně jakéhosi dvojího zužitkování naprosto nelogickou a nesrozumitelnou. Předně žalobkyně argumentuje jakýmsi bezdůvodným obohacením odvozeným z vlastnického práva žalovaného k budově na pozemku v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Již z tohoto je patrný protimluv, když na jedné straně tvrdí, že neexistuje právní titul (odkazuje na institut bezdůvodného obohacení), na základě kterého žalovaný předmětné pozemky využívá (má na nich stavbu), na druhé straně připouští, že předmětnou budovu žalovaný vlastní na základě dohody účastníků ze dne , datum, sepsané ve formě notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy došlo ke zúžení společného jmění účastníků, kdy touto dohodou žalobkyně s žalovaným jednoznačně nastavili uspořádání vlastnických práv k předmětným nemovitostem.10. Z další dle názoru soudu nelze argumentovat jakýmsi nadužíváním ze strany žalovaného při stanovení obvyklé ceny. Pokud by měla žalobkyně za to, že žalovaný předmětné nemovitosti nadužívá, pak je na ní, aby se vydání tohoto nadužívání či vydání bezdůvodného obohacení domáhala, jak uzná za vhodné, například žalobou. To se však v předmětné věci nestalo, když předmětem tohoto řízení je toliko vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků, které s tvrzeným nadužíváním nijak nesouvisí.11. Co se týče spravedlivého vypořádání, tak soud je přesvědčen, že předmětné nemovitosti je třeba ocenit podle stavu, ve kterém se nacházejí v době zrušení podílového spoluvlastnictví, a to s přihlédnutím ke všem okolnostem, které mohou mít vliv na výši obvyklé ceny. Takovou okolností je bezesporu i ta skutečnost, že na předmětných pozemcích (a to legálně na základě rozhodnutí účastníků) stojí stavba ve výlučném vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků. Žalobkyně argumentuje, že žalovaný v případě, že se stane výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, z toho bude čerpat výhodu, neboť se sjednotí vlastník budovy a pozemků, na kterých budova stojí. V podstatě se domáhá toho, aby tuto výhodu čerpala ona. Dle názoru se však žalobkyně mýlí, když se domnívá, že tato výhoda náleží oběma spoluvlastníkům (popřípadě tomu, kdo není vlastníkem budovy na pozemcích ve vlastnictví spoluvlastníků), neboť tato výhoda je nerozlučně spjata pouze s vlastníkem předmětné budovy, proto je i logické a spravedlivé, aby tuto výhodu čerpal právě tento vlastník. Ostatně ke stejným závěrům (byť v opačném gardu, co se týče vlastnictví pozemků a stavby, kdy však tento opačný gard nemá vliv na posouzení této právní otázky) dospěl i Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí , spisová značka, , kde judikoval mimo jiné toto: „Jestliže byla v projednávané věci stavba přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, jde o situaci, kdy je ze spoluvlastnického režimu vylučován žalovaný, tj. dosavadní spoluvlastník stavby nacházející se na pozemku ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Je proto na místě, aby obecná cena stavby v takovém případě reflektovala skutečnost, že se nachází na pozemku ve výlučném vlastnictví jiné osoby. Majetková újma způsobená žalovanému je tak nižší, než by byla v případě, že by šlo o dům na pozemku, ke kterému by měl (