11 C 67/2025-29 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr až do výše , částka, za účelem koupě zboží a žalovaná se je zavázala spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím vrátit, což však nesplnila a ke dni podání žaloby činila dlužná jistina částku , částka, .Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, přestože jí bylo předvolání k jednání řádně a včas doručeno. Žalobkyně se k jednání rovněž nedostavila.Soud provedl důkaz žalobkyní předloženou smlouvou o úvěru ze dne , datum, , z níž zjistil, že originál tohoto dokumentu je v elektronické podobě, který je elektronicky podepsán pouze prostým, nikoli uznávaným elektronickým podpisem žalované. Jedná se pouze vypsané jméno žalované prostřednictvím textového editoru neobsahující žádný certifikát, tedy tím spíše neobsahující certifikát, na kterém je podpis založen a bylo by ho možné podle identifikátoru elektronické podatelny považovat za důvěryhodný, nejedná se o kvalifikovaný certifikát vystavený akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb v ČR. Z tohoto dokumentu soud tedy nemohl dovodit, že žalovaná smlouvu prokazatelně podepsala, tedy že byla uzavřena smlouva o úvěru a co bylo případně jejím obsahem. Proto žalobkyni s poučením podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyzval, aby doložila uzavření předmětné smlouvy včetně jejího obsahu, jiné důkazy o uzavření půjčky navrženy nebyly, vyjma důkazů předložených v žalobě. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala pouze tak, že doložila smlouvu opatřenou elektronickými podpisy stran.Ze shora uvedených tvrzení doložených kopií dokladem totožnosti však nelze dovodit, že žalovaná uzavřela smlouvu v žalobkyní předloženém znění, když tento elektronický dokument nebyl nijak zajištěn proti případným následným změnám a nebyl prokazatelně opatřen podpisem žalované, tedy nebylo prokázáno, že se žalovaná seznámila s jeho obsahem a s tímto obsahem souhlasila, jak bylo uvedeno výše. Žalobkyní tvrzeným a doloženým způsobem ověřování totožnosti totiž nelze vyloučit, že smlouvu uzavřel někdo jiný, na základě legálně či nelegálně získaných přístupových dat. Nelze ani zjistit, jaké konkrétní dokumenty žalovaná případně schvalovala, resp. jak je zabezpečen obsah dokumentu, a nelze ani vyloučit změnu obsahu dokumentu po jejím případném odsouhlasení žalovanou.Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Soud uzavřel, že žalobkyně sice neprokázala, že s žalovanou uzavřela její právní předchůdkyně smlouvu o úvěru, avšak prokázala, že žalované zaslala částku , částka, , přičemž tato částka, jak bylo zdůvodněno shora, byla zaslána žalované bez prokázaného právního důvodu. Tím se žalovaná obohatila, byla povinna toto bezdůvodné obohacení vydat. Soud pak vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná na svůj dluh částečně hradila. Jelikož žalovaná netvrdila a neprokázala žádné platby nad rámec toho, co uvedla žalobkyně, soud žalobě co do částky , částka, vyhověl. Protože žalovaná částku, o kterou se bezdůvodně obohatila, žalobkyni nevrátila ani po výzvě, prostřednictvím které žalobkyně po žalované požadovala dlužnou částku uhradit, dostala se žalovaná od následujícího dne po uplynutí lhůty uvedené v této výzvě do prodlení. Soud proto žalobě vyhověl v části dosud nesplacené jistiny spolu s úrokem z prodlení ode dne následujícího po podání žaloby, jak jej žalobkyně požadovala, a to dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 59,3 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,65 % a úspěchu žalované v rozsahu 20,35 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.