13 C 208/2025-17 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí shora uvedenou částku s příslušenstvím a rovněž povinnost nahradit jí náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese , adresa, .2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí , Anonymizováno, č. , hodnota, dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným má soud za zjištěné, že žalobkyně se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě , adresa, a žalovaný se zavázal odebírat dodanou elektřinu a hradit žalobkyni řádně a včas platby za dodanou elektřinu a distribuční služby dle zaslaných vyúčtování.4. Z daňového dokladu č. , hodnota, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky , částka, za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, . Z daňového dokladu č. , hodnota, bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , a to se splatností do , datum, . Žalovaný byl dále vyúčtováním č. , hodnota, vyzván k zaplacení částky , částka, za samostatné odpojení, a to se splatností ke dni , datum, .5. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporu.6. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením, přičemž žalovaný své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnil, když neuhradil výše uvedené vyfakturované částky. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné částky za spotřebovanou elektřinu ve výši , částka, spolu s poplatkem za samostatné odpojení ve výši , částka, , tj. dlužné částky v celkové výši , částka, .8. Protože dlužná částka nebyla žalovaným do rozhodnutí soudu uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto nařízením ode dne následujícího po daňovými doklady stanovených datech splatnosti, tedy od , datum, do zaplacení v případě daňového dokladu č. , hodnota, , od , datum, do zaplacení v případě daňového dokladu č. , hodnota, a od , datum, do zaplacení pro dlužnou částku vyplývající z daňového dokladu č. , hodnota, .9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).