13 C 222/2024-79 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, (dále též „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalované poskytnuta částka , částka, . Žalovaná se uzavřením předmětné úvěrové smlouvy zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši , částka, , která odpovídá součtu poskytnutých finančních prostředků ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , úhrady za zpracování úvěru ve výši , částka, , úhrady za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, a pojištění ve výši , částka, . Celkovou částku měla žalovaná splácet prostřednictvím 65 týdenních splátek po , částka, . Žalovaná porušila své povinnosti, neboť nehradila sjednané splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení dlužné částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy byla postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Za období od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku , částka, . Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradila žalovaná na předmětnou pohledávku ničeho. Žalobkyně se vůči žalované domáhá z titulu předmětné smlouvy zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužné částky poplatku ve výši , částka, , dlužných kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků ve výši 26,16 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřoval schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě skutečností uvedených v žádosti žalované o úvěr, které byly následně ověřovány pracovní smlouvou, výplatními páskami žalované za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní smlouvou. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzývala k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení úroků toliko ve výši 26,16 % ročně, což je výše sazby, která je přiměřená. Sjednanou úrokovou sazbu ve výši 88 % ročně žalobkyně, ani její právní předchůdce, po žalované nepožadovala a nepožaduje.2. Soudem ustanovená opatrovnice žalované považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou, neboť sjednaná úroková sazba je zjevně nepřiměřená. Jedná se o adhezní smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně jako profesionálem a žalovanou jakožto běžným spotřebitelem. Sjednané úroky jsou nemravné i s ohledem na skutečnost, že si spotřebitelé v těchto případech často berou půjčky za účelem vykrytí svých běžných potřeb, přičemž se však takovýmito smlouvami dostávají do ještě větší finanční tísně. Předmětná úvěrová smlouva je tedy absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy s ohledem na sjednané úroky. Celá věc by z tohoto důvodu měla být posouzena v režimu bezdůvodného obohacení a žalobkyni proto svědčí právo na zaplacení toliko části doposud neuhrazené jistiny a příslušného zákonného úroku z prodlení. Ve zbývajícím rozsahu by měla být podaná žaloba zamítnuta.3. Z výpisu žalobkyně z obchodního rejstříku soud zjistil, že se jedná o akciovou společnost zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddílu B, vložka 21915, jejímž předmětem podnikání je mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bezhotovostním převodem částku ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit včetně úroku ve výši , částka, , úhrady za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, , úhrady za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, a pojistného ve výši , částka, , a to v 65 týdenních splátkách, z nichž 64 mělo činit , částka, , a poslední splátka měla činit , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % ročně a roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 167,56 %.5. Z tabulky umoření úvěru soud zjistil, že na smlouvu o úvěru č. , hodnota, uhradila žalovaná právnímu předchůdci žalobkyni dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, .6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně ověřoval příjmy a výdaje žalované před poskytnutím úvěru.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřely tuto smlouvu, jejímž předmětem je mj. postoupení pohledávky právního předchůdce žalobkyně za žalovanou, vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, žalobkyni.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované postoupení pohledávky žalobkyni a zároveň ji vyzval k zaplacení částky ve výši , částka, .9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, s poštovním podacím lístkem soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení celkem , částka, do dne , datum, , přičemž tuto výzvu odeslal žalované dne , datum, .10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Podle § 580 odst. 1 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 588 věta první obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Po zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko z části, neboť shledal předmětnou úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou. Závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru soud dovozuje zejména z ujednání o výši úroků a roční procentní sazby nákladů úvěru, kdy žalovaná měla v případě tohoto spotřebitelského úvěru vedle poskytnuté jistiny ve výši , částka, uhradit dále poplatek ve výši , částka, a pojistné ve výši , částka, . Soudu je z úřední činnosti známo, že výše administrativního poplatku se v těchto případech odvíjí zejména od výše poskytovaného úvěru a „poplatek“ tak ve skutečnosti představuje skrytý úrok, tedy nikoli platbu za služby, i když se toto zdání snažil právní předchůdce žalobkyně navodit. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Soud proto považuje nárok žalobkyně z titulu poplatků rovněž jako ujednání o úrocích. Úroková sazba předmětného úvěru činila podle smlouvy 88 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila 167,56 %. Podle ustanovení § 588 obč. zák. se jedná o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s t