13 C 315/2025-16 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl sjednán na dobu 12 měsíců a žalovaný se zavázal úvěr hradit spolu s úroky, jejichž měsíční splátka činila , částka, , a to vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatné dne , datum, . Žalovaný dlužnou splátku neuhradil ani poté, co jej žalobkyně o zaplacení opakovaně upomínala. V důsledku trvajícího prodlení žalovaného přistoupila žalobkyně k zesplatnění dluhu a vyzvala žalovaného k úhradě neuhrazené jistiny, kapitalizovaného smluvního úroku, nákladů na upomínkování a nákladů právního zastoupení. Dále žalobkyně uplatnila náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Žalobkyně žalovaného písemně vyzvala k úhradě dlužné částky ve lhůtě do , datum, , ten však ke dni podání žaloby nic neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav věci: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s úroky ve výši 15 % měsíčně, a to prostřednictvím 12 měsíčních splátek, přičemž splátka úroku činila , částka, měsíčně. Podle článku V. bodu 5.4. smlouvy činily náklady na upomínku k úhradě dlužné částky , částka, . Výpisem z bankovního účtu ze dne , datum, bylo prokázáno, že shora uvedená částka byla žalovanému zaslána a zaúčtována ke dni , datum, . Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne , datum, , a to ve lhůtě do , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, .5. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši , částka, uhradit dále úroky v celkové výši , částka, . Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % měsíčně, tj. ve výši 180 % ročně. Roční procentní sazba nákladů předmětného spotřebitelského úvěru činí 435,03 %. Taková ustanovení považuje soud za neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy podle ustanovení § 588 občanského zákoníku (dále jen o. z.). Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , spisová značka, , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o úvěru. Soud zjišťoval průměrnou výši úroků úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2024 činila cca 9 % ročně. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytla, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek jmenovaného soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny, neboť z hlediska právního posouzení se v předmětném případě jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku , částka, , přičemž na svůj dluh ničeho nezaplatil. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému, aby žalobkyni bezdůvodného obohacení ve výši , částka, uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků ze dne , datum, , ve které žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě do , datum, . Od následujícího dne, tj. od , datum, 2025, náleží žalobkyni zákonný úrok z prodlení s vrácením dlužné jistiny. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.7. Co do zbytku žalovaného nároku, tedy úhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, podle článku V. bodu 5.4. předmětné smlouvy, nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti předmětné smlouvy nic jiného, než žalobu pro její nedůvodnost zamítnout (viz výrok II. tohoto rozsudku).8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení v naprosto převažující části úspěšná, když její neúspěch spočíval toliko v poměrně nepatrné části v podobě nákladů spojených s uplatněním pohledávky účtovaných dle absolutně neplatné smlouvy (viz výše), nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).