13 C 324/2025-15 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , se , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr v celkové výši , částka, . Žalovaný se zavázal uvedenou částku splatit spolu se smluvním úrokem ve výši 80 % ročně, který byl kapitalizován na částku , částka, . Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně po upomínání žalovaného v souladu se smluvními ujednáními k zesplatnění celého úvěru. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla následně spolu s veškerým příslušenstvím postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Přestože žalobkyně žalovaného ohledně zaplacení dlužné částky upomínala, žalovaný ke dni podání žaloby na svůj dluh neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav věci: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, se podává, že na jejím základě poskytnula právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr ve výši , částka, na dobu neurčitou. Zápůjční úroková sazba dosahovala 80 % ročně a RPSN činila 117,10 %. Počáteční výše splátky činila , částka, s tím, že se bude měnit každý měsíc dle smluvních pravidel tak, že právní předchůdkyně žalobkyně uvědomí žalovaného o konkrétní výši jednotlivé splátky prostřednictvím SMS vždy nejméně , Anonymizováno, , Anonymizováno, před datem splatnosti dané splátky. Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, k uvedené smlouvě byl revolvingový úvěr navýšen na částku , částka, se stejnou výší zápůjční úrokové sazby i RPSN. Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, ke smlouvě o revolvingovém úvěru č. , hodnota, byl úvěrový rámec navýšen na částku , částka, . Dopisem ze dne , datum, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně k zesplatnění úvěru k témuž dni, jelikož žalovaný prosušil svou povinnost splácet úvěr řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne , datum, zaslaným mu doporučeně, kterým byl zároveň žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, s tím, že zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 80 % ročně a RPSN úvěru činila 117,80 %. Taková smluvní ujednání má soud v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, za odporující dobrým mravům. Předmětná smlouva byla uzavřena s úrokem dosahujícím 80 % ročně, který žalobkyně kapitalizovala na částku , částka, . Podmínky smlouvy byly dle názoru soudu nastaveny extrémním způsobem v neprospěch žalovaného jako spotřebitele, jelikož byla sjednáním nepřiměřeně vysoké úplaty za poskytnutí úvěru (RPSN daného úvěru činila takřka 120 %, ačkoli obvyklá RPSN, za které banky v daném období poskytovaly úvěry na spotřebu, činila cca 9 %) založena nerovnováha v neprospěch spotřebitele. Z tohoto důvodu je nutné ujednání smlouvy hodnotit jako obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy. Právní předchůdkyně žalobkyně je profesionálem na trhu v poskytování úvěru a její konání, kdy požaduje úplatu za poskytnutí úvěru významně vyšší, než je obvyklé, spoléhaje přitom na tíseň, nezodpovědnost, či malou finanční gramotnost dlužníků je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí a nebezpečné, protože jde ve své podstatě o obchod s chudobou. Právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání těchto smluv zcela vědomě kalkuluje s tím, že ve společnosti existuje určitý, nikoli malý, počet osob, které nejsou schopny pochopit a vyhodnotit ujednání ve smlouvě. Takové jednání však nemůže požívat právní ochrany.11. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení jistiny poskytnuté svou právní předchůdkyní žalovanému s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 o. z., když podle ustanovení § 2991 odst. 1. o. z. se žalovaný přijetím peněžité hotovosti obohatil o částku , částka, . Z předložených listin a tvrzení žalobkyně, kterému žalovaný nijak neodporoval, vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Proto soud uložil žalovanému, aby takto získané bezdůvodné obohacení ve výši , částka, žalobkyni, která nabyla pohledávku za žalovaným na základě řádně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o zesplatnění dluhu a výzvě k úhradě ze dne , datum, , v rámci které žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne , datum, , přičemž podle ustanovení § 573 o. z. se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne , datum, . Protože žalovaný žalobkyni předmětnou částku v poskytnuté lhůtě tří pracovních dnů nevrátil, dostal se ode dne , datum, do prodlení a od tohoto data byl žalobkyni soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.12. Ve zbývající části nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná (výrok II. tohoto rozsudku).13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 60 % jejich celkové výše (rozdíl poměru úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 80 % od jejího neúspěchu, resp. úspěchu žalovaného, v rozsahu 20 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).