5 C 178/2025-53 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75% ročně od , datum, do zaplacení, smluvní pokutu ve výši , částka, a úrok ve výši 87,69% p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 14,75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento úrok dosáhne za dobu od , datum, částky , částka, . Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalované dne , datum, částku , částka, . Žalovaná se úvěr zavázala splácet spolu s úrokem 87,69 % p.a. v 42 měsíčních splátkách po , částka, , vždy k , Anonymizováno, . dni v měsíci, počínaje , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaná uhradila pouze dne , datum, částku , částka, , proto žalobkyně úvěr zesplatnila a k jistině připočetla dosud naběhlé úroky, smluvní pokutu ve výši , částka, dle bodu 6.1 smlouvy a náhradu nákladů řízení dle bodu 6.2 smlouvy ve výši , částka, . Po zesplatnění žalovaná ničeho neuhradils. Smluvní pokutu ve výši , částka, žalobkyně požaduje uhradit dle bodu 6.5 smlouvy, kde je sjednána smluvní pokuta 0,1% denně z dlužné částky. Závěrečným návrhem navrhla v plném rozsahu žalobě vyhovět, neboť úvěrová smlouva byla uzavřena platně, žalované byl dán prostor k tomu, aby se se smluvními podmínkami seznámila a okolnosti případu odůvodňují sjednání výše uvedených smluvních podmínek.Žalovaná se jednání nezúčastnila, žaloba a předvolání jí bylo doručeno na adresu trvalého pobytu uložením.Výše uvedenou smlouvou je prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované částku , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 87,69 % p.a., RPSN činí 133 %. Výše a počet splátek a smluvní pokuta byly sjednány tak, jak je uvedeno výše. Úvěr byl žalované vyplacen dne , datum, .Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 tohoto zákona, účinného od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Ve věci , spisová značka, Nejvyšší soud ČR judikoval, že běžný klient úvěrové společnosti nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude několikanásobně převyšovat částku půjčenou. Tento předpoklad nelze ani spravedlivě požadovat. Soud konstatuje, že stejný závěr platí i pro zápůjčku.Soud došel k právnímu názoru, že výše uvedená smlouva o úvěru je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a dále proto, že žalobkyně ani po poučení neprokázala, že řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Z doložené smlouvy totiž soud zjistil, že žalované bylo poskytnuto , částka, a spolu se všemi poplatky byla povinna ve lhůtě 42 měsíců uhradit , částka, , tedy téměř čtyřnásobek, tomu odpovídá RPSN ve výši přes 233 %. Všechny poplatky spojené s úvěrem jsou spolu se sjednaným úrokem odměnou za poskytnutí úvěru, tedy faktickým úrokem. Ujednání o takovém navýšení má soud za odporující dobrým mravům a tedy neplatné dle shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku, platného od , datum, . Ačkoli si je soud vědom, že každé sjednání zápůjčky či úvěru představuje pro věřitele určité fixní náklady, které musí být následně zahrnuty do jeho jednotlivých splátek, neospravedlňuje tato skutečnost dle názoru soudu stranami sjednané navýšení (a tomu odpovídající sazbu ročních procentních nákladů) uvedeného úvěru, které je zcela nemravné a pro dlužníka likvidační. Uvedená výše této sazby dlužníka v drtivé většině případů nutně vrhá do ještě větší finanční tísně, než ve které se nalézal před tím, než mu úvěr byl poskytnut, a úvěr tak jeho finanční situaci nejenže neřeší, ale naopak zhoršuje. Dle judikatury Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Jestliže v daném období se úroková sazba nákladů u bankovních institucí pohybovala v rozmezí cca 10 - 12 % za rok (dle statistických údajů České národní banky), tak pokud by soud připustil, že při nebankovním úvěru a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca 3 x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbou ve výši okolo 35 % za jeden rok. Žalobkyně však požadovala cca trojnásobek a z tohoto pohledu se výše faktického úroku poskytnutého úvěru jeví jako nepřiměřená (nemravná). Smluvní podmínky pro spotřebitele dále zhoršuje vysoká smluvní pokuta. Smlouva je neplatná i z důvodu, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované, neboť žalovaná před podpisem smlouvy doložila, že je plně invalidní a pobírá jen důchod , částka, , z toho platí na bydlení cca , částka, . Žalobkyni tak muselo být zřejmé, že úvěruschopnost žalované je výrazně snížena.Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.V daném případě dospěl soud k závěru, že ujednání o všech poplatcích s ohledem na formulaci a podobu celé smlouvy nelze oddělit od ostatního obsahu, a je třeba proto mít za to, že neplatnou je celá smlouva.Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.V řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela částku , částka, a dle tvrzení žalobkyně vrátila částku , částka, . Proto soud vyhověl žalobě pouze v části nevrácené jistiny se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po lhůtě zaplacení stanovené v předžalobní upomínce a ve zbylé části žalobu zamítl.O nákladech řízení soud rozhodl v § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy měla úspěch ve věci jen částečný, zhruba poloviční.