6 C 44/2025-13 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, resp. původní věřitelkou, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , Anonymizováno, , adresa, , a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy a má za to, že tato uzavřena byla, není však schopna předložit ji k důkazu, a proto se touto žalobou domáhá po žalovaném vydání částky, o kterou se na její úkor bezdůvodně obohatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným na společnost De Vries , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, , která postoupila pohledávku dne , datum, na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému dne , datum, postoupení pohledávky žalovanému a zároveň jej vyzvala k úhradě dlužné částky. Ze strany žalovaného nebylo na tuto výzvu nijak reagováno a na účet žalobkyně neuhradil ničeho.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, soud zjistil, že z účtu společnosti , právnická osoba, bylo na účet žalovaného č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, odesláno , částka, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku na společnost De Vries , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že společnost De Vries , právnická osoba, . postoupila pohledávku na žalobkyni. O postoupení pohledávek byl žalovaný informován a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne , datum, , která byla téhož dne předáno poskytovateli poštovních služeb.Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil ve smyslu § 2991 o. z. Na základě zjištěných informací poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši , částka, , kterou poukázala na jeho účet. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak marně, žalovaný neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku neuhradil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .