8 C 17/2025-16 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí celkem částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % a dále částku ve výši , částka, spolu s náhradou nákladů řízení ve výši , částka, . Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši , částka, , s tím, že dohodnutá maximální výše úvěru mohla být čerpána až do částky , částka, . Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr formou pravidelných denních splátek. Žalovaná na poskytnutý úvěr na jistinu uhradila toliko částku ve výši , částka, , s ohledem na to, byla ke dni podání žaloby jistina ve výši , částka, . Jelikož žalovaná kromě částky ve výši , částka, nehradila ničeho, přistoupila žalobkyně dne , datum, k vypovědění smlouvy a žalovaná se tak ke dni , datum, dostala do prodlení s úhradou celého zbytku úvěru.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala po celou dobu řízení pasivní.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnut žalované úvěr v maximální výši čerpání ve výši , částka, a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit v pravidelných denních splátkách, s tím, že první splátka byla splatná kde ni , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . RPSN byla sjednána ve výši 2006,66 % a denní úroková sazba byla sjednána ve výši 1,016 %. Z přehledu transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že dne , datum, poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši , částka, . Z výzvy úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že byla žalovaná vyzvána k úhradě částky ve výši , částka, , společně s náklady právního zastoupení žalobkyně ve výši , částka, , a to do tří dnů. Z podacího lístku , právnická osoba, soud zjistil, že tato výzva byla žalované zaslána dne , datum, .5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.7. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši , částka, a žalovaná se je zavázala vrátit spolu se sjednanými poplatky a denním úrokem ve výši 1,016 %. Roční procentní sazba nákladů úvěru činila 2006,66 % a denní úroková sazba byla sjednána ve výši 1,016 %. Taková smluvní ujednání má soud v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, za odporující dobrým mravům. Podmínky smlouvy byly dle názoru soudu nastaveny extrémním způsobem v neprospěch žalované jako spotřebitelky a nerovnováha, založená sjednáním nepřiměřeně vysoké úplaty za poskytnutí úvěru (RPSN daného úvěru činila 2006,66 %, ačkoli obvyklá RPSN, za které banky v daném období poskytovaly úvěry na spotřebu, činila 6,25 %) je v dané věci tak výrazná, že je nutné ujednání smlouvy hodnotit jako obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy. Je nutné přihlédnout k tomu, že žalobkyně je profesionálem na trhu v poskytování úvěru a její konání, kdy požaduje úplatu za poskytnutí úvěru významně vyšší, než je obvyklé, spoléhaje přitom na tíseň, nezodpovědnost, či malou finanční gramotnost dlužníků je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí a nebezpečné, protože jde ve své podstatě o obchod s chudobou. Žalobkyně při sjednávání těchto smluv zcela vědomě kalkuluje s tím, že ve společnosti existuje určitý, nikoli malý, počet osob, které nejsou schopny pochopit a vyhodnotit ujednání ve smlouvě. Takové jednání však nemůže požívat právní ochrany.12. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 o. z., když podle ustanovení § 2991 odst. 1. o. z. se žalovaná přijetím peněžité hotovosti obohatila o částku , částka, . Z předložených listin a tvrzení žalobkyně, kterému žalovaná nijak neodporovala, vyplynulo, že žalovaná na svůj dluh uhradila toliko částku ve výši , částka, . Proto soud uložil žalované, aby takto získané bezdůvodné obohacení ve výši , částka, žalobkyni vrátila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže výzvě k úhradě ze dne , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v rámci kterého žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů. Z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne , datum, , přičemž podle § 573 o. z. se oznámení dostalo do sféry žalované dne , datum, . Protože žalovaná žalobkyni předmětnou částku v poskytnuté lhůtě nevrátila, dostala se ode dne , datum, do prodlení a od tohoto data byl žalobkyni soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.13. Ve zbývající části nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná (výrok II. tohoto rozsudku).14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaná byla sice ve věci úspěšnějším účastníkem řízení, avšak v průběhu celého řízení zůstala zcela pasivní a žádné náklady řízení jí tedy nevznikly.