8 C 43/2025-14 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí celkem částku ve výši , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, a dále zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12 %. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr formou pravidelných 24měsíčních splátek. Sjednány byly také další volitelné služby, a to “Expres výplata“, zaručující schválení úvěru do 60 minut od ověření identity za , částka, , „Bezpečná splátka“, umožňující klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost aktuální splátky o měsíc, přičemž tuto výhodu je možné využít 2x za dobu trvání smlouvy za poplatek ve výši , částka, měsíčně, „SMS servis“ zaručující zasílání všech důležitých informací prostřednictvím SMS na telefonní číslo , tel. číslo, za poplatek , částka, měsíčně. Úročení úvěru bylo sjednáno tak, že v rámci první a deváté až dvacáté čtvrté splátky se úrok nevynáší a v rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši , částka, . Žalovaný na poskytnutý úvěr nehradil ničeho, a tak žalobkyně dne , datum, přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalobkyně se předmětnou žalobou domáhala rovněž nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které činí , částka, . Žalovaný na svůj dluh neuhradil žalobkyni ničeho, přestože byl žalobkyní k úhradě dlužné částky vyzýván.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu řízení pasivní.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, (ID úvěru: , Anonymizováno, ) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnut žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v 24 měsíčních splátkách, s tím, že celková částka, kterou bude muset žalovaný žalobkyni zaplatit bude ve výši , částka, . V úvěrové smlouvě byl vtělen i přehled výše jednotlivých splátek. Konkrétně první splátka byla ve výši , částka, , druhá až osmá splátka byla ve výši , částka, a devátá až dvacátá třetí splátka byla ve výši , částka, a poslední splátka byla ve výši , částka, . RPSN byla sjednána ve výši 49,2 %. Z výzvy ke splacení celé půjčky ze dne , datum, soud zjistil, že v důsledku prodlení žalovaného s plněním došlo ke zesplatnění celého úvěru, a to ke dni , datum, , přičemž k tomuto datu činila nová jistina úvěru částku , částka, . O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován písemně dopisem žalobkyně ze dne , datum, , tím byl vyzván, aby svůj dluh u žalobkyně ve lhůtě 14 dnů uhradil. Z podacího archu soud zjistil, že žalovanému byla tato výzva zaslána dne , datum, . Z předžalobní upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k úhradě svého dluhu nejpozději do , datum, , a z podacího archu soud zjistil, že žalovanému tato výzva došla dne , datum, .5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1800 odst. 2 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-lise smlouva závažně a bez zvláštních důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.7. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsudku, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.9. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, , přičemž žalovaný se žalobkyni zavázal vrátit včetně všech sjednaných poplatků částku , částka, , a to ve 24 měsíčních splátkách. Pokud by byla uvažována pravidelná měsíční splátka ve výši , částka, , činila by RPSN daného úvěru 58,99% a již za této situace lze smlouvu považovat za výrazně nevýhodnou pro spotřebitele. Nad tuto skutečnost však byly veškeré úroky poskytnutého úvěru rozpočteny pouze v rámci druhé až osmé splátky, čímž se smlouva stala výrazně nevyváženou v neprospěch dlužníka jako spotřebitele. Stejně tak poplatky sjednané za jednotlivé služby ve smlouvě hodnotí soud jako sjednané v neprospěch spotřebitele, když je soudu z úřední činnosti známo, že obdobné služby, jako je „Expres výplata“ či „SMS servis“, poskytují bankovní i nebankovní společnosti standardně bez účtování jakýchkoli poplatků. S ohledem na shora uvedené, má soud celou smlouvu za výrazně nevyváženou v neprospěch spotřebitele, a jednotlivá smluvní ujednání za odporující dobrým mravům. Tato nerovnováha je přitom v dané věci tak výrazná, že je nutné ujednání smlouvy hodnotit jako obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy. Je nutné přihlédnout k tomu, že žalobkyně je profesionálem na trhu v poskytování úvěru a její konání, kdy požaduje úplatu za poskytnutí úvěru významně vyšší, než je obvyklé a poplatky za služby, za které obvykle poplatky nejsou účtovány, spoléhaje přitom na tíseň, nezodpovědnost, či malou finanční gramotnost dlužníků je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí a nebezpečné, protože jde ve své podstatě o obchod s chudobou. Žalobkyně při sjednávání těchto smluv zcela vědomě kalkuluje s tím, že ve společnosti existuje určitý, nikoli malý, počet osob, které nejsou schopny pochopit a vyhodnotit ujednání ve smlouvě. Takové jednání však nemůže požívat právní ochrany.14. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 o. z., když podle ustanovení § 2991 odst. 1. o. z. se žalovaný přijetím peněžité hotovosti obohatil o částku , částka, . Z předložených listin a tvrzení žalobkyně, kterému žalovaný nijak neodporoval, vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Proto soud uložil žalovanému, aby takto získané bezdůvodné obohacení ve výši , částka, žalobkyni vrátil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o zesplatnění dluhu a výzvě k úhradě ze dne , datum, , v rámci, kterého žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 14 dnů. Protože žalovaný žalobkyni předmětnou částku v poskytnuté lhůtě 14 dnů nevrátil, dostal se ode dne , datum, do prodlení a od tohoto data byl žalobkyni soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.15. Ve zbývající části nezbyl