8 C 50/2025-43 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , (dříve , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku celkem ve výši , částka, , kterou se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit spolu s úroky. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, s jednotlivými splátkami se tak dostal do prodlení. Pohledávka za žalovaným byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena žalobkyni. Žalobkyně tak eviduje po zohlednění platby ze strany žalovaného pohledávku ve výši , částka, .2. Žalobkyně podáním ze dne , datum, doplnila žalobu tak, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , tedy celkem částku ve výši , částka, , což doložila potvrzeními banky o provedených transakcích. Zároveň upřesnila, že žalovaný před podáním žaloby uhradil dne , datum, částku , částka, .3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému na den , datum, se bez řádné omluvy nedostavil, byť mu předvolání bylo dne , datum, doručeno. Právní zástupce žalobkyně svoji účast na jednání omluvil.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, a závazek žalovaného tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 0,4026 % denně splácet pravidelnými měsíčními splátkami. RPSN u sjednaného úvěru činí 299,98 %. Smlouva odkazuje na Standardní informace o spotřebitelském úvěru a Standardní podmínky úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice. Právní předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna úvěr zesplatnit v případě, že žalovaný bude v prodlení s úhradou splátek.5. Z faktury ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně vyzván k úhradě alespoň minimální částky ve výši , částka, a též byl informován o celkové dlužné částce, která činila , částka, a skládala se z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , 3x náhrady účelně vynaložených nákladů po , částka, , tj. celkem , částka, a úroků ve výši , částka, .6. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, , který byl dle podacího lístku žalovanému řádně odeslán, bylo zjištěno, že z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých splátek byl celý úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši , částka, .7. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného ve výše uvedeném dopisu též informovala o postoupení pohledávky na společnost , právnická osoba, ., a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což předložením této smlouvy, Dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek a přiložením seznamu postoupených pohledávek prokázala.8. Z žalobkyní předložených bankovních potvrzení a též ze zprávy společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní předchůdkyní žalobkyně byla žalovanému poskytnuta dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, , tedy celkem částka ve výši , částka, .9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Dle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.12. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Soud se ztotožňuje s argumentací v rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , kde rozhodoval o odvolání proti rozsudku zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , a shledal obdobnou smlouvu absolutně neplatnou. Krajský soud v předmětném rozsudku, na rozdíl od soudu prvního stupně, podle kterého účastníci uzavřeli platnou smlouvu o úvěru a neplatné je pouze jejich ujednání o úrocích, dospěl k závěru, že úvěrová smlouva se zjevně příčí dobrým mravům a jako taková je jako celek podle § 588 věta první občanského zákoníku neplatná. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti a aplikace ustanovení § 577 o. z., je vyloučena. Na tomto závěru nic nemění zjištění, že výše úroku byla ve smlouvě sjednána transparentně a že právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalovanému splnila i informační povinnosti, které jí plynou ze zákona o spotřebitelském úvěru. Pokud ale měl žalovaný z poskytnutých prostředků hradit úroku ve výši 146,95 % ročně, tak nelze k jinému závěru dojít. Výši úroků je nutno posuzovat v době vzniku smluvního vztahu. Ve věci sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud judikoval, že co se týče občanskoprávní judikatury, tato považuje za nepřiměřenou úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Obdobně judikoval Nejvyšší soud ve věci sp. zn. , spisová značka, , kde uvedl, že v rozporu s dobrými mravy je výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejího sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěru nebo půjček. Ve věci sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud shledal nemravnou úrokovou sazbu ve výši 66 % ročně. V předmětném případě činí úroková sazba téměř 147 % ročně a RPSN úvěru činí téměř 300 %. Takto sjednanou výši úroků a RPSN shledal soud jako rozpornou s dobrými mravy, neboť nelze odhlédnout od toho, že v době uzavření předmětné smlouvy činila obvyklá výše úroků i RPSN, za které banky v daném období poskytovaly úvěry na spotřebu, cca 10 % ročně. Podle výše citovaného rozsudku Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. I pokud by soud připustil, že při nebankovním úvěru a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca 3x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbu úroků a RPSN ve výši okolo 30 %. Žalobkyní požadovaná sazba úroků a výše RPSN poskytnutého úvěru se z tohoto pohledu jeví jako zcela zjevně nepřiměřená (nemravná).15. S ohledem na výše uvedené soud posoudil doloženou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, žalovaný se tedy vyplacením jistiny pouze bezdůvodně obohatil o , částka, , přičemž žalobkyni zaplatil částku ve výši , částka, , proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , co je rozdíl mezi shora uvedenými částkami Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k úhradě dluhu ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v rámci které žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě téhož dne, tedy , datum, , přičemž podle § 573 o. z. se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Protože žalovaný žalobkyni předmětnou částku nevrátil, dostal se následujícího dne, tedy , datum, , do prodlení, a od tohoto data