8 C 66/2025-65 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí jednak částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 14,75% ročně od , datum, do zaplacení, dále částku ve výši , částka, , představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení od , datum, , kdy byl úvěr zesplatněn, do dne vyhotovení žalobního návrhu a úrok ve výši 73,45 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Dále žalobkyně požadovala po žalovaném náhradu nákladů soudního řízení v celkové výši , částka, a soudní poplatek. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal tuto částku splatit včetně sjednaných úroků, což však neučinil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému ústnímu jednání se nedostavil. Žalobkyně žádala, aby bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno.3. Smlouvou o úvěru č. , hodnota, , kterou mezi sebou účastníci dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnut žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v 24měsíčních splátkách po , částka, . Zápůjční úroková sazba uvedeného úvěru činila 73,45 % ročně. Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů činila 103,98 %. Dle čl. 6.5 Smlouvy je žalovaný v případě, že neuhradí v den zesplatnění novou jistinu úvěru, povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru. Žalobkyně uvedenou smluvní pokutu žádala za období ode dne zesplatnění úvěru, tedy od , datum, do dne vyhotovení žaloby, tedy do , datum, . Schopnost žalovaného řádně úvěr splatit žalobkyně prověřila mj. např. doklady o příjmu žalovaného či prohlášením žalovaného. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Žalobkyně svůj závazek z uzavřené smlouvy splnila a žalovanému požadovaný úvěr ve výši , částka, vyplatila na jeho bankovní účet (viz „doklad o vyplacení úvěru“). Žalovaný však dle tvrzení žalobkyně v žalobě podmínky smlouvy řádně neplnil, s úhradou splátek se dostal do prodlení a do data zesplatnění celého úvěru uhradil pouze šest splátek v celkové výši , částka, . V důsledku prodlení žalovaného pak došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to ke dni , datum, , přičemž k tomuto datu činila nová jistina úvěru částku , částka, , kterou byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den jeho zesplatnění. O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován písemně dopisem žalobkyně ze dne , datum, , a kterým byl vyzván, aby svůj dluh u žalobkyně ve lhůtě 10 dnů uhradil. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě svého dluhu ve lhůtě 15 dnů od jejího odeslání, ke kterému dle podacího archu české pošty došlo dne tentýž den. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a příp. prokázal, že již na svůj dluh uhradil více, ale nestalo se tak.4. Dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.5. Dle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.7. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o úvěru za neplatnou. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši , částka, hradit dále zápůjční úrok ve výši 73,45 % ročně (RPSN v dané věci činila 103,98 %), přičemž takové ujednání má soud za neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , spisová značka, , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce či úvěru. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že výše úrokových sazeb u korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem nepřesahovala v České republice v daném období 14,75 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Soud přihlédl i ke skutečnosti, že se zároveň jednalo o smlouvu spotřebitelskou, kdy spotřebitel je jako výrazně slabší smluvní strana zvláště chráněn proti zneužívajícím ujednáním, přesto je celková koncepce smlouvy vyvážena výrazně v neprospěch spotřebitele (např. ustanovení 6.4. a 6.5. předmětné smlouvy, dle kterého se ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, ze které je spotřebitel v případě okamžitého nezaplacení povinen hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně). Proto soud posoudil uzavřenou smlouvu o úvěru za nemravnou jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).8. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 o. z., když se žalovaný přijetím peněžité hotovosti obohatil o částku , částka, . Z předložených listin a tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný nijak neodporoval, vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh uhradil částku ve výši , částka, . Proto soud uložil žalovanému, aby získané bezdůvodné obohacení ve výši , částka, žalobkyni vrátil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k zaslané výzvě k úhradě ze dne , datum, , v rámci kterého žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do patnácti dnů. Z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě tentýž den, tedy , datum, , přičemž podle § 573 o. z. se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne , datum, . Protože žalovaný žalobkyni předmětnou částku v poskytnuté lhůtě nevrátil, dostala se ode dne , datum, do prodlení a od tohoto data byl žalobkyni soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.9. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná (výrok II. tohoto rozsudku).10. Vzhledem ke skutečnosti, že ve věci byl převážně úspěšný žalovaný, přičemž nebylo zjištěno, že by mu jakékoli náklady řízení vznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku a žádnému z účastníků jejich náhradu nepřiznal. ,