13 C 261/2025-87 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem , částka, s příslušenstvím sestávajícím z úroku z prodlení a ze smluvního úroku ve výši 68,34 % ročně. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla dne , datum, žalovanému částku , částka, . Žalovaný se úvěr zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 68,34 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po , částka, , vždy k , Anonymizováno, . dni v měsíci, počínaje , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, při prodlení se splátkou delší než 30 dnů a nad to ještě si účastníci sjednali náhradu nákladů ve výši , částka, při prodlení delším 15 dnů a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené nové jistiny úvěru. Takto žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalovaný dle tvrzení žalobkyně splátky úvěru řádně a včas nehradil, přičemž do data zesplatnění úvěru, tj. do , datum, , uhradil toliko dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný žalobkyni ještě dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky před podáním žaloby upomínala. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně podanou žalobu co do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, smluvní pokuty ve výši , částka, a úroků ve výši 48,34 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, zpět s tím, že v tomto rozsahu navrhla zastavení tohoto řízení.2. Žalovaný namítl, že nároky žalobkyně jsou v rozporu s dobrými mravy. Požadoval, aby soud posoudil oprávněnost žalobních nároků žalobkyně a rovněž, aby přezkoumal platnost uzavřené úvěrové smlouvy. Souhlasil s návrhem žalobkyně na úhradu dlužné částky ve splátkách po , částka, měsíčně.3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, včetně dodatku, z oznámení o schválení úvěru, z předsmluvního formuláře a splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , jakož i z dokladu o vyplacení úvěru, vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému částku , částka, . Úroková sazba, výše a počet splátek a smluvní pokuty byly sjednány tak, jak je uvedeno výše. Roční procentní sazba nákladů předmětného úvěru činila 94,38 %.4. Z karty klienta, z hodnocení klienta, z prohlášení klienta, jakož i z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI), výpisu záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr s kladným výsledkem.5. Z výzev k zaplacení ze dne , datum, a , datum, , jakož i z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužných částek.6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1811 odst. 1 obč. zák. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Dle ustanovení § 580 odst. 1 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 věta první obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 576 obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.7. Soud se ztotožňuje s argumentací v rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , kde rozhodoval o odvolání proti rozsudku zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , jakož i v rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, a v rozsudcích senátu , Anonymizováno, C, Anonymizováno, zdejšího soudu ve věcech totožné žalobkyně, kdy soud opakovaně shledal prakticky totožné smlouvy absolutně neplatnými. Krajský soud v Plzni v citovaném rozsudku, na rozdíl od soudu prvního stupně, podle kterého účastníci uzavřeli platnou smlouvu o úvěru a neplatné je pouze jejich ujednání o úrocích, dospěl k závěru, že úvěrová smlouva se zjevně příčí dobrým mravům a jako taková je jako celek podle § 588 věta první občanského zákoníku neplatná. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti a aplikace ustanovení § 577 obč. zák. je vyloučena. Na tomto závěru nic nemění zjištění, že výše úroku byla ve smlouvě sjednána transparentně a že žalobkyně vůči žalovanému splnila i informační povinnosti, které jí plynou ze zákona o spotřebitelském úvěru. Pokud ale měl žalovaný z poskytnutých , částka, vrátit během 48 měsíců , částka, (tedy trojnásobek) při úroku 68,34 % ročně, tak nelze k jinému závěru dojít. Výši úroků je nutno posuzovat v době vzniku smluvního vztahu, proto není z hlediska posouzení platnosti předmětné úvěrové smlouvy rozhodné to, jestli se žalobkyně v soudním řízení domáhá zaplacení celé jejich sjednané výše či pouze jejich určité části. Ve věci sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud judikoval, že co se týče občanskoprávní judikatury, tato považuje za nepřiměřenou úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Obdobně judikoval Nejvyšší soud ve věci sp. zn. , spisová značka, , kde uvedl, že v rozporu s dobrými mravy je výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejího sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěru nebo půjček. Ve věci sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud shledal nemravnou úrokovou sazbu ve výši 66 % ročně. V předmětném případě činí úroková sazba 68,34 % ročně a RPSN úvěru činí 94,38 %. Takto sjednanou výši úroků a RPSN shledal soud jako rozpornou s dobrými mravy, neboť nelze odhlédnout od toho, že v době uzavření předmětné smlouvy činila obvyklá výše úroků i RPSN, za které banky v daném období poskytovaly úvěry na spotřebu, cca 10 % ročně. Podle výše citovaného rozsudku Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. I pokud by soud připustil, že při nebankovnímu úvěru a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca 3x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbu úroků a RPSN ve výši okolo 30 %. Žalobkyní požadovaná sazba úroků a výše RPSN poskytnutého úvěru se z tohoto pohledu jeví jako zcela zjevně nepřiměřená (nemravná).8. Kromě výše úroku a roční procentní sazby nákladů je však třeba zohlednit i další okolnosti, za kterých byla smlouva uzavřena a přihlédnout i k jejímu dalšímu obsahu. Nelze pominout, že smlouva byla uzavřena mezi profesionálem a spotřebitelem, že byla uzavřena adhezním způsobem a že žalovaný na formuláři vypracovaném žalobkyní nemohl nic ovlivnit. Podle smlouvy vzniklo žalobkyni automaticky právo požadovat celý dluh v případě prodlení žalovaného po dobu 65 dnů, tj. požadovat celou jistinu úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění k úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů, dále bylo ujednáno, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru, a že úrok běží i po zesplatnění úvěru. Soud vznesl pochybnosti, jak tomuto ujednání může rozumět průměrný spotřebitel, tedy pochybnosti o transparentnosti a srozumitelnosti smluvních ujednání, a přihlédl i k tomu, že pro případ porušení platební povinnosti byl žalovaný sankcionován smluvní pokutou, jejíž výše byla stanovena na samé horní hranici zákonné přípustnosti (ustanovení § 132 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) a dalšími náklady, jsou jen termínem pro další smluvní sankci. Jednou z hlavních zásad soukromého práva je to, že uspořádání smluvních vztahů musí být spravedlivé a nemůže zakládat z