13 C 335/2025-38 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, (dále též „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalované poskytnuta částka , částka, . Žalovaná se uzavřením předmětné úvěrové smlouvy zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši , částka, , která odpovídá součtu poskytnutých finančních prostředků ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , částky za zpracování úvěru ve výši , částka, a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Celkovou částku měla žalovaná splácet prostřednictvím 78 týdenních splátek po , částka, . Žalovaná porušila své povinnosti, neboť nehradila sjednané splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení dlužné částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy byla postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Za období od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku , částka, . Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradila žalovaná na předmětnou pohledávku ničeho. Žalobkyně se vůči žalované domáhá z titulu předmětné smlouvy zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužné částky poplatku ve výši , částka, , dlužných kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřoval schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě skutečností uvedených v žádosti žalované o úvěr, které byly následně ověřovány pracovní smlouvou, výplatními páskami žalované za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní smlouvou. Žalobkyně žalovanou o zaplacení požadované částky před podáním žaloby upomínala.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, byl prokázán skutkový stav popsaný v žalobě. Bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bezhotovostním převodem částku ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit včetně úroku ve výši , částka, , částky za zpracování úvěru ve výši , částka, a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Celkovou částku měla žalovaná splácet prostřednictvím 78 týdenních splátek po , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % ročně a roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 156,89 %. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně celkem , částka, . Z dokumentu „Zákaznická karta“ soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalované splácet úvěr na základě údajů, které mu sdělila žalovaná a které byly podloženy výplatními páskami za měsíce srpen a září roku 2022, z nichž bylo zjištěno, že žalovaná měla průměrný čistý měsíční příjem , částka, a průměrné měsíční výdaje , částka, . Právo domáhat se zaplacení dlužné částky přešlo , datum, na žalobkyni smlouvou o postoupení ze stejného dne. Na postoupení pohledávky byla žalovaná upozorněna oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , které bylo žalované odesláno dne , datum, .5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 580 odst. 1 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 věta první obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Po zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko z části, neboť shledal předmětnou úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou. Závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru soud dovozuje zejména z ujednání o výši úroků a roční procentní sazby nákladů úvěru, kdy žalovaná měla v případě tohoto spotřebitelského úvěru vedle poskytnuté jistiny ve výši , částka, uhradit dále poplatek ve výši , částka, . Soudu je z úřední činnosti známo, že výše administrativního poplatku se v těchto případech odvíjí zejména od výše poskytovaného úvěru a „poplatek“ tak ve skutečnosti představuje skrytý úrok, tedy nikoli platbu za služby, i když se toto zdání snažil právní předchůdce žalobkyně navodit. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Soud proto považuje nárok žalobkyně z titulu poplatků rovněž jako ujednání o úrocích. Úroková sazba předmětného úvěru činila podle smlouvy 86 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila 156,89 %. Podle ustanovení § 588 obč. zák. se jedná o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , spisová značka, , kdy s poukazem na toto rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno požadovat ještě úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba činila v roce 2022 cca 9 % ročně, stejně tak jako RPSN v uvedeném roce. Ve věci , spisová značka, Nejvyšší soud judikoval, že co se týče občanskoprávní judikatury, tato považuje za nepřiměřenou úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Soud tedy dospěl k závěru, že ujednání o úrocích a celkových nákladech spotřebitelského úvěru je podle ustanovení § 588 obč. zák. neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Na tomto závěru nic nemění zjištění, že výše úroku a roční procentní sazby nákladů byla ve smlouvě zřetelně uvedena a že právní předchůdce žalobkyně splnil vůči žalované i informační povinnosti, které jí plynou ze zákona o spotřebitelském úvěru. Výši úroků je nutno posuzovat v době vzniku smluvního vztahu, proto je nerozhodné, zda se žalobkyně podanou žalobou domáhá vůči žalované zaplacení toliko jejich části. Ujednání o úrocích, resp. celkových nákladech spotřebitelského úvěru, pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích, resp. celkových nákladech spotřebitelského úvěru, nepo