CS · EN DE FR brzy

13 C 34/2026-15 — Okresní soud v Rokycanech

ECLI: ECLI:CZ:OSRO:2026:13.C.34.2026.1
Datum: 2026-03-25
Předmět: 55.300 Kč s přísl.
Ustanovení: ["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."]
["smlouva o úvěru""náhrada nákladů""podnikatel""neplatnost právního jednání""náklady řízení""neplatnost smlouvy"]
O co šlo: 55.300 Kč s přísl. (["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne , datum, smlouvu o úvěru číslo , hodnota, -, Anonymizováno, , jejímž předmětem byl spotřebitelský úvěr, na jehož základě byla žalované poskytnuta částka , částka, , kterou se zavázala splácet spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, v týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná však úvěr řádně a včas nesplácela, uhradila celkem pouze částku , částka, . Žalobkyně uvedla, že je přesvědčena o tom, že své zákonem stanovené povinnosti vztahující se k prověření úvěruschopnosti žalované nezanedbala. Žalobkyně vycházela ze žalovanou doložených a žalobkyní zjištěných skutečností týkajících se jak příjmové, tak i výdajové stránky rozpočtu žalované, který byly následně žalovanou potvrzeny jako úplné, správné a pravdivé. Ověřování finanční situace žalované je patrné z evidenční karty, kterou žalobkyně předložila spolu s návrhem. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti podle úvěrové smlouvy.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva číslo , hodnota, -, Anonymizováno, o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu se souhrnným poplatkem v celkové výši , částka, , který byl tvořen poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši , částka, , poplatkem za hotovostní inkaso splátek úvěru ve výši , částka, a úrokem z jistiny úvěru ve výši 63,33 % ročně. RPSN úvěru činí 171,95 % ročně. Úvěr se žalovaná zavázala splácet v pravidelných týdenních splátkách po , částka, . Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě informací poskytnutých žalovanou, jak vyplývá z evidenční karty klienta a vyhodnotila ji s kladným výsledkem. Žalobkyně zjistila, že žalovaná má průměrné měsíční příjmy ve výši , částka, a průměrné měsíční výdaje ve výši , částka, , a má proto průměrný měsíční disponibilní zůstatek ve výši , částka, . Z informací o smlouvě obsahující vyúčtování žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaná již uhradila žalobkyni částku v celkové výši , částka, .5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1811 odst. 1 obč. zák. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Dle ustanovení § 580 odst. 1 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 věta první obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 576 obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.6. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to pokud jde o částku , částka, , neboť shledal shora uvedenou smlouvu za neplatnou. Závěr o neplatnosti smlouvy soud dovozuje nikoli z nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované, ale z ujednání o výši úroků, které byly sjednány ve výši 63,33 % ročně, přičemž se s úvěrem dále pojily další náklady, takže roční procentní sazba nákladů předmětného úvěru dosahovala 171,95 %. Soud zjistil, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu se v rozhodném období pohybovala okolo 10 %. Ve smlouvě sjednaná výše RPSN tedy mnohonásobně (více než sedmnáctinásobně) převyšuje průměrnou RPSN u úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany peněžních ústavů v daném období. Sjednaná výše úroků v podobě 63,33 % ročně je rovněž nepřiměřená, když v rozhodném období se dle zjištění soudu průměrná výše úrokových sazeb poskytovaných peněžními ústavy pohybovala ve výši do 10 %. V této souvislosti soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, a to na rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami. Ve věci sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud judikoval, že co se týče občanskoprávní judikatury, tato považuje za nepřiměřenou úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Výše uvedená úplata za poskytnutí úvěru a úroková sazba jsou zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle ustanovení § 588 obč. zák. K takové neplatnosti musí soud přihlédnout z úřední povinnosti a aplikace ustanovení § 577 obč. zák. je vyloučena. Na tomto závěru nic nemění zjištění, že výše úroku byla ve smlouvě sjednána transparentně a že žalobkyně vůči žalované splnila i informační povinnosti, které jí plynou ze zákona o spotřebitelském úvěru. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytla, kdy navíc se jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňovala výši sjednaného úroku jakýmkoli způsobem měnit oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy nemravná je převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Co se týká posouzení úvěruschopnosti žalované, zde soud přihlédl k výši poskytované jistiny, zjišťovaným skutečnostem ohledně finanční situace žalované, jakož i prohlášení žalované, že je schopna úvěr splácet a dospěl k závěru, že není namístě posoudit smlouvu jako absolutně neplatnou i z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní.7. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., když dle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatila na úkor žalobkyně o částku , částka, , přičemž na tuto pohledávku již zaplatila , částka, . Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované, aby uhradila žalobkyni zbytek bezdůvodného obohacení ve výši , částka, . Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí rovněž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., a to ode dne , datum, . Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.8. S ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (viz výrok II. tohoto rozsudku).9. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž soud vycházel ze skutečnosti, že neúspěch žalobkyně převyšoval její úspěch a žalované, která zůstala v průběhu řízení zcela pasivní, žádné náklady tohoto řízení nevznikly.

Citovaná ustanovení

§ 2395 (89/2012 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.