5 C 251/2025-79 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku , částka, s úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % a smluvní pokutu ve výši , částka, s odůvodněním, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku , částka, , kterou se žalovaný se zavázal spolu s úroky ve výši , Anonymizováno, % měsíčně vrátit ve splátkách minimálně ve výši úroku. Žalovaný neuhradil ničeho. Alternativně v žalobě navrhla věc posoudit dle zásad bezdůvodného obohacení, k výzvě soudu ale uvedla, že trvá na platnosti smlouvy. Z jednání se žalobkyně omluvila.Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s odkazem na judikát , spisová značka, s tím, že žaloba je předčasná, neboť ještě není splatná, do současné doby totiž nebylo v jeho silách bezdůvodné obohacení splácet. Žaloba je neplatná jednak pro rozpor s dobrými mravy a jednak pro řádné neposouzení úvěruschopnosti žalovaného.Neplatnost smlouvy namítl žalovaný již ve svém dopisu žalobkyni ze dne , datum, , poté strany jednaly o smíru. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, se podává, že úroková sazba byla sjednána ve výši , Anonymizováno, % měsíčně, RPSN činí 5 556,23 %, v článku 4. 2 písm. c) smlouvy byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně dne , datum, zaslala žalovanému výzvu k úhradě zesplatněného dluhu do tří dnů. Žalobkyně doložila výpis z účtu žalovaného, ale za období cca 1,5 roku předcházející dni uzavření smlouvy, konkrétně za období od , datum, do , datum, , ani po písemné výzvě soudu nezaslala výpis aktuálnější. Výpisem z účtu žalobkyně doložila, že žalovanému zaslala celkem částku , částka, . Žalovaný doložil, že v době uzavření smlouvy splácel již 5 úvěrových smluv, konkrétně úvěr od společnosti CreditKasa ve výši , částka, (splátky , částka, ) sjednaný , datum, , od společnosti Multitude bank ve výši , částka, (splátky , částka, ) sjednaný , datum, , od společnosti CreditKasa ve výši , částka, (splátky , částka, ) sjednaný , datum, , od Creamfinance ve výši , částka, sjednaný , datum, a od stejné společnosti ve výši , částka, sjednaný , datum, . Náklady na bydlení má cca , částka, , mzdu pobíral ve výši kolem , částka, .Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Ve věci , spisová značka, Nejvyšší soud ČR judikoval, že běžný klient úvěrové společnosti nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude několikanásobně převyšovat částku půjčenou. Tento předpoklad nelze ani spravedlivě požadovat.Soud došel k právnímu názoru, že výše uvedená smlouva o úvěru je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Jedná se o právní zhodnocení, proto bylo možné rozhodnout bez jednání, když účastníci s tímto postupem projevili souhlas. Z doložené smlouvy totiž soud zjistil, že žalovanému bylo poskytnuto , částka, a z toho byl povinen platit úroky , Anonymizováno, % měsíčně, což je cca , Anonymizováno, % ročně, tomu odpovídá RPSN ve výši přes , Anonymizováno, %. Ujednání o takovém navýšení má soud za odporující dobrým mravům a tedy neplatné dle shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku, platného od , datum, . Ačkoli si je soud vědom, že každé sjednání zápůjčky či úvěru představuje pro věřitele určité fixní náklady, které musí být následně zahrnuty do jeho jednotlivých splátek, neospravedlňuje tato skutečnost dle názoru soudu stranami sjednané navýšení (a tomu odpovídající sazbu ročních procentních nákladů) uvedeného úvěru, které je zcela nemravné a pro dlužníka likvidační. Uvedená výše této sazby dlužníka v drtivé většině případů nutně vrhá do ještě větší finanční tísně, než ve které se nalézal před tím, než mu úvěr byl poskytnut, a úvěr tak jeho finanční situaci nejenže neřeší, ale naopak zhoršuje. Dle judikatury Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Jestliže v daném období se úroková sazba nákladů u bankovních institucí pohybovala v rozmezí cca 10 % za jeden rok (dle statistických údajů České národní banky), tak pokud by soud připustil, že při nebankovním úvěru a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca 3 x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbou ve výši okolo 30 % za jeden rok. Žalobkyně však požadovala více než dvanáctinásobek a z tohoto pohledu se výše faktického úroku poskytnutého úvěru jeví jako nepřiměřená (nemravná). Další důvod k neplatnosti je ten, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, když si od něj nevyžádala aktuální výpis z účtu, ze kterého by zjistila, že žalovaný je již silně zadlužený. Soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , podle kterého věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péči při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.V daném případě dospěl soud k závěru, že ujednání o všech poplatcích (zejména smluvní pokutě 0,1 % denně) s ohledem na formulaci a podobu celé smlouvy nelze oddělit od ostatního obsahu, a je třeba proto mít za to, že neplatnou je celá smlouva.Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel částku , částka, a dle tvrzení žalobkyně i žalovaného nevrátil ničeho. Proto soud vyhověl žalobě pouze v části nevrácené jistiny se zákonným úrokem z prodlení a ve zbylé části žalobu zamítl, prodlení počíná uplynutím poskytnuté lhůty tří dnů v předžalobní výzvě ze dne , datum, .Soud neshledal v souladu s výše uvedeným judikátem, že by ještě nenastala splatnost dluhu kvůli tomu, že by žalovaný nebyl do současné doby schopen úvěr hradit. S ohledem na výši jeho mzdy byl nepochybně schopen hradit alespoň symbolické částky, cca ve výši splátek uložených soudem. Stejné námitky jako u tohoto případu mohl vznést i u úvěrů předchozích a dojednat rovnoměrné přiměřené splátky. Žalovaný však na dluh nezaplatil ani korunu, což není možné zdůvodnit jeho finanční situací. Soud došel k závěru, že žalovaný je schopen platit splátky , částka, měsíčně, což jsou splátky minimální pro to, aby byl dluh uhrazen v přiměřené lhůtě necelých 4 let.O nákladech řízení soud rozhodl v § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně měla úspěch ve věci částečný, zhruba poloviční.