6 C 9/2026-23 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala, aby žalovaný vyklidil byt č. , hodnota, . o velikosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který se nachází na adrese , adresa, , , adresa, (dále jen „byt“) s odůvodněním, že tento byt užívá na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, uzavřené s jeho vlastníkem, kterým je obec , adresa, a je dle nájemní smlouvy jediným nájemníkem tohoto bytu. Žalovaný bydlel s žalobkyní v předmětném bytě od počátku nájemního vztahu coby její druh, a tudíž i člen její domácnosti, avšak proti vůli žalobkyně se zdržuje v bytě i poté, co soužití účastníků skončilo. Navzdory výzvám žalobkyně se žalovaný doposud z bytu nevystěhoval, proto nezbylo žalobkyni než se obrátit na soud.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav věci: Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne , datum, mezi obcí , adresa, jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem vyplývá, že se touto smlouvou pronajímatel zavázal předat žalované byt k zajištění bytových potřeb jí a popřípadě i členů její domácnosti uvedených v evidenčním listu a žalovaná se zavázala platit nájemné a platby související s užíváním bytu. Z ustanovení XIV. nájemní smlouvy se podává, že v bytě bude bydlet spolu s žalobkyní i žalovaný a nezl. syn , Anonymizováno, . Z bodu III. evidenčního listu vystaveného Obcí , adresa, vyplývá, že byl v , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalovaný z bytu odhlášen. Dopisem ze dne , datum, odvolala žalovaná svůj souhlas v užíváním bytu žalovaným a vyzvala jej k vyklizení bytu do 15 dní ode dne doručení předmětné výzvy. Z podací stvrzenky ze dne , datum, soud zjistil, že výzva k vyklizení bytu byla podána k poštovní přepravě v tento den, přičemž byla dne , datum, doručena žalovanému, což se podává z informace o doručení této zásilky.5. Podle ustanovení § 2272 odst. 1 věty první zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má nájemce právo přijímat ve své domácnosti kohokoli.6. Podle ustanovení § 2273 o. z. sníží-li se počet členů nájemcovy domácnosti, oznámí to nájemce pronajímateli bez zbytečného odkladu.7. Podle ustanovení § 2211 o. z. ohrozí-li třetí osoba nájemce v jeho nájemním právu nebo způsobí-li nájemci porušením nájemního práva újmu, může se ochrany domáhat nájemce sám.8. Po právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru o důvodnosti podané žaloby. Žalobkyně uzavřela s Obcí , adresa, smlouvu o nájmu bytu, přičemž v rámci uzavírání smlouvy řádně a v souladu se smluvními ujednáními (čl. IX. smlouvy) oznámila pronajímateli, že s ní budou jako členové její domácnosti v bytě žít další dvě osoby, a to žalovaný a nezl. syn , Anonymizováno, . Neprodleně poté, co ukončila partnerský vztah s žalovaným, oznámila žalobkyně tuto skutečnost pronajímateli, přičemž došlo k zápisu této změny do evidenčního listu. Jelikož žalovaný již není členem domácnosti žalobkyně a je formálně z bytu odhlášen, ztratil právní titul k užívání bytu a je povinen se z bytu vystěhovat, tedy jej dle konstantní judikatury (usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) vyklidit. Tím, že v bytě setrvává dochází v prvé řadě k ohrožení užívacího práva žalobkyně tím, že nemá byt zcela ve své moci, ačkoliv hradí nájemné ze svých prostředků a má tak právo nebýt v mezích svého nájemního práva nikým rušena. Skutečnost, že žalovaný v bytě setrvává proti vůli žalobkyně však ohrožuje i existenci samotného nájemního práva žalobkyně, neboť neoznámení změny počtu osob v nájemcově domácnosti znamená dle vyvratitelné domněnky v ust. § 2272 odst. 1 věty druhé o. z. závažné porušení povinnosti nájemce, které může ve svém důsledku vést až ke skončení nájemního vztahu. Situace, kdy žalovaný odmítá opustit byt, ačkoliv již neexistuje platný právní titul, který by jej k užívání bytu opravňoval, ohrožuje užívání bytu žalobkyní, která je jeho výlučným nájemcem. Žalobkyně využila zákonné možnosti domáhat se jako nájemce ochrany svého nájemního práva v souladu s ust. § 2211 o. z. a soud její žalobě vyhověl. Žalovanému uložil povinnost vyklidit byt ve lhůtě 15 dní od právní moci tohoto rozsudku (ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.).9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, stanovené dle ust. § 9 odst. 1 a. t. sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis tzv. jednoduché výzvy k plnění a sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .